Estetika praskliny: Digitální Kříženecký a samovolná tvořivost archivního filmu

Would it be possible to do film theory "from below," from the perspective of a film object, of its multifarious details and facets, however marginal, unintentional, or aleatory they might be? Could we treat figurative and material accidents in moving images as full-fledged actors with distinctive aesthetic forms, functions, and effects and discernible origins and genealogies? The body of work that poses these kinds of questions surfaced with the digitization of the "first Czech films," made by Jan Kříženecký between 1898 and 1911. While the digitized films benefit from high-definition picture quality, achieved by scanning the materials in 4K, the deformations present in the materials were not effaced but made all the more visible in the image. Thus, formerly analog elements impinge upon the form and content of the moving images to such an extent that they create speculatively and aesthetically generative figures and shapes. With the help of digital technology, we can isolate and zoom in on these features yet also experiment with how they can be reimagined. The aim of this dissertation is to account for the weird shapes that emerge when the material elements interact with the figurative content of the moving image. In Kříženecký's films, the individual deformations (including the intrinsic features...v češtině Bylo by možné dělat filmovou teorii "zdola", z perspektivy filmového objektu, jeho roztodivných detailů a odstínů, ať už jsou jakkoli okrajové, nezáměrné nebo aleatorní? Mohli bychom s nahodilými figurativními a materiálními prvky v pohyblivých obrazech zacházet jako s plnohodnotnými estetickými aktéry se specifickými formami, funkcemi a účinky a rozeznatelným původem a genealogií? Dílo, které tyto otázky klade, se vynořilo s digitalizací "prvních českých filmů", které natočil Jan Kříženecký v letech 1898-1911. Digitalizované filmy sice těží z vysoké kvality obrazu, kterou umožnilo skenování materiálů ve 4K rozlišení, deformace přítomné v originálních materiálech však nebyly vyretušovány, nýbrž o to více zviditelněny. Původní analogové prvky tak zasahují do formy a obsahu pohyblivých obrazů do té míry, že vytvářejí spekulativně a esteticky generativní rysy pohyblivých obrazů. S pomocí digitální technologie můžeme tyto detaily izolovat a přiblížit, ale zároveň experimentovat s tím, jak je lze přetvořit a promyslet nanovo. Cílem této disertační práce je teoreticky uchopit podivné tvary, které vznikají, když materiálně- technologické prvky pronikají do figurativního obsahu pohyblivého obrazu. V Kříženeckého filmech jednotlivé deformace (včetně neodmyslitelných rysů rané lumièrovské filmové...Film Studies DepartmentKatedra filmových studiíFilozofická fakultaFaculty of Art