Předmětem práce je komparativní analýza znakové produkce a problém interpretace filmového a malířského obrazu oneirického neboli hororového žánru, zaměřená na filmy Vala Lewtona a jejich podobnost malířskému zobrazení při budování atmosféry neklidu a strachu. Ačkoli tato díla vycházejí ze znakové struktury, která představuje důležitý klíč k jejich výkladu, nejsou zároveň nezávislá na odlišných interpretacích, které umožňují. Naopak se zdá, že intencí díla je podněcovat diváka, aby projekcí vlastního strachu dílo sám "dokončil". Při tomto výkladu se opřeme o teorie interpretace Umberta Eca a Jana Mukařovského, jež oba kladou důraz na úlohu čtenáře pro pochopení principu fungování uměleckého díla a mezi jejichž koncepcemi modelového autora a ...