Chemické složení přírodních hydrolátů a jejich antimikrobiální activita na Arcobacter-like buňky ve srovnání s dalšími mikroorganismy

Hydrolates obtained via the hydrodistillation and steam distillation of Lavandula angustifolia Mill., Syzygium aromaticum L., Foeniculum vulgare Mill., and Laurus nobilis L. were analyzed by gas chromatography with flame ionization detector (GC-FID) and gas chromatography coupled to mass spectrometry (GC-MS). Additionally, the hydrolates were evaluated for antimicrobial activity (disk-diffusion and microdilution method), influence on biofilm formation (Christensen method) and cytotoxicity of concentrated hydrolates against human cell lines (A549) by xCELLigence system. Using chemical analysis, 48, 9, 13 and 33 different components were detected in lavender, clove, fennel and laurel hydrolates, respectively. Lavender hydrolate contained the largest proportion of 1,8-cineol, linalool furanoxide, and linalool. The main components of laurel hydrolate were 1,8-cineol, 4-terpineol and α-terpineol. Fenchone and estragole were the most abundant in fennel hydrolate, and eugenol and eugenyl acetate in clove hydrolate. Concentrated hydrolates showed significant antimicrobial activity. Clove hydrolate was among the most antimicrobially active agents, most preferably against C. albicans, with an inhibition zone up to 23.5 mm. Moreover, concentrated hydrolates did not show any cytotoxic effect again8 st human A549 cells. In the presence of the non-concentrated hydrolates, significantly reduced biofilm formation was observed; however, with concentrated clove hydrolate, there was an increase in biofilm formation, e.g., of A. thereius, A. lanthieri, and A. butzleri. Research shows new findings about hydrolates that may be important in natural medicine or for preservation purposes.Hydroláty získané hydrodestilací a parní destilací Lavandula angustifolia Mill., Syzygium aromaticum L., Foeniculum vulgare Mill. A Laurus nobilis L. byly analyzovány plynovou chromatografií s plamenově ionizačním detektorem (GC-FID) a plynovou chromatografií spojenou s hmotnostní spektrometrií (GC-MS). Hydroláty byly dále hodnoceny z hlediska antimikrobiální aktivity, vlivu na tvorbu biofilmu (Christensenova metoda) a cytotoxicitu koncentrovaných hydrolátů proti lidským buněčným liniím (A549) systémem xCELLigence. Pomocí chemické analýzy bylo detekováno 48, 9, 13 a 33 různých složek v hydrolátech levandule, hřebíčku, fenykl, resp. vavřínu. Levandulový hydrolát obsahoval největší podíl 1,8-cineolu, linalool furanoxidu a linaloolu. Hlavními složkami vavřínového hydrolátu byly 1,8-cineol, 4-terpineol a α-terpineol. Koncentrované hydroláty vykazovaly významnou antimikrobiální aktivitu. Hřebíčkový hydrolát byl hodnocen jako nejvíce antimikrobiálně účinný, zejména proti C. albicans. Navíc koncentrované hydroláty nevykazovaly žádný cytotoxický účinek na A549. V přítomnosti nekoncentrovaných hydrolátů byla pozorována významně snížená tvorba biofilmu, v přítomnosti koncentrovaného hydrolátu hřebíčku však došlo naopak ke zvýšení tvorby biofilmu, např. u A. thereius, A. lanthieri a A. butzleri. Výzkum ukazuje nové poznatky o hydrolátech, které mohou být důležité v přírodní medicíně nebo pro konzervační účely