The social control and the law - some starting-points and problems

Základní snahou tohoto článku je uvést do širšího povědomí jeden z problémů sociologie práva, centrální otázku vědy o společnosti, problematiku kontroly. Celou sociologgi lze v jistém smyslu považovat za sérii úvah na téma ztracené kontroly. Sociologie práva má přispívat k chápání právního systému jako systému sociálního. S takovým vymezením právního systému velmi úzce souvisí funkcionální závislost mezi právem jako určitým komplexem vzorců sociálního chování a mimoprávními sociálními realitami.Postupným vymezováním a vyčleňováním funkcí práva se objevuje a stále více zdůrazňuje téma práva a právního systému jako jedné z rozhodujících podmínek integrity sociálního jednání a sociálního systému moderní spočnosti vůbec. Moderní společnost charakterizuje mimo jiné rozpad jednotného kulturně normativního systému a zvyšující se četnost parciálmch normativních řádů. Právo nakonec zůstává jediným normativním systémem, na jehož ůrovni je tuto společnost možno plně integrovat [Přibáň 1992]. Tato integrace je možná díky tomu, že právo se stává hlavním racionálním a pragmatickým nástrojem sociálni kontroly a jedním z hlavních prostředků interakce kontroly mezi společností a jejími členy. Právě právo umožňuje zajistit relativně spolehlivé mechanismy kontroly společnosti a to nejenom členů společnosti, ale i kontroly společnosti ze strany jejich členů.The basic purpose of this article is to bring in ono of the main issues of sociology of the law, the issue of social control. The author deals with the most important conceptions of the social control which consider the law to be an important factor of social order (Ross, Pound). An exemple of the radical theories (Cohen) and that of control of the society members in totalitarian states (Orwell) shows the possibility of misuse of social control and the doubts about it's raison d'etre. To the oldiest remedies of osocial control belongs the economic compulsion which has a general validity, as it seems (Singapore). A modern society is charactcrízed by disintegration of the consistent cultural and normative system and by increasing number of partial normative orders. This is also contained in it's designation as a society in anomy, and from the view-point of assertion of the people in the society, a two-third society. The author analyses the term anomy and deviation with specification of positive deviation which is frequently a dynamic factor of social development. The end of thw article deal with the law as a normative system. In a modern society the law is the most important normative system and it represents a level on which the society can be integrated. It is the law that can establish reliable mechanism of social control not only of it's members but also of the society by it's members who shouldn't to the false illusion that "they will arrange it in some way"