Hodnocení efektivity ve vybraných oblastech veřejných služeb v zemích Evropské unie

Over the past 40 years, the service sector has become the dominant area of market economies. The public sector and services financed from public financing represent a specific group within the services sector. This paper aims to evaluate the efficiency of EU countries and find the extent to which the volume of public services (and the respective financial allocations) can have an impact on selected economic indicators. To this end, the efficiency of public expenditure in five areas of public services (general public services; health; education; social protection; and recreation, culture, and religion) in 2009 and 2016 was evaluated in relation to selected economic indicators (GDP per capita and employment in services). In addition, the efficiency of public expenditure in EU countries was evaluated in relation to the size of the public sector and traditions of public administration. For cross-country analyses within the 27 European countries, data envelopment analysis and the input-oriented variable returns to scale (VRS) model were applied. The results demonstrated that in 2009, 13 out of 27 countries were efficient as opposed to 2016, where only seven countries were efficient. In countries with bigger size of public sector, the efficiency of public expenditure on services was not established. However, there was a similarity in the efficiency of public expenditure on services between groups of EU countries regarding the tradition of public administration.Za posledních 40 let se odvětví služeb stalo dominantní oblastí tržních ekonomik. Veřejný sektor a služby financované z veřejných zdrojů představují specifickou skupinu v odvětví služeb. Cílem tohoto článku je zhodnotit efektivitu zemí EU a zjistit, do jaké míry může mít objem veřejných služeb dopad na vybrané ekonomické ukazatele. Za tímto účelem byla v letech 2009 a 2016 hodnocena efektivita veřejných výdajů v pěti oblastech veřejných služeb (obecné veřejné služby, zdravotnictví, vzdělávání, sociální ochrana a rekreace, kultura a náboženství) ve vztahu k vybraným ekonomickým ukazatelům (HDP a zaměstnanost v oblasti služeb). Navíc byla efektivita veřejných výdajů ve vybraných zemích EU hodnocena také ve vztahu k velikosti veřejného sektoru a tradicím ve veřejné správě. Analýza byla provedena v rámci vybraných 27 evropských zemí a byla použita vstupově-orientovaná analýza obalu dat (DEA). Výsledky ukázaly, že 13 z 27 zemí bylo v roce 2009 efektivních oproti roku 2016, kdy bylo pouze sedm zemí efektivních. V zemích s většími rozměry veřejného sektoru nebyla prokázána účinnost veřejných výdajů na služby. Na druhé straně, podobnost v efektivitě veřejných výdajů na služby byla identifikována v rámci skupin zemí EU, které vycházely ze stejných tradic VS