Corruption, Clientelism and Party Patronage in Communist Regimes and during Post-Communist Transformation - case study of Czechoslovakia/Czech Republic

Předkládaná práce je dílčím příspěvkem k českému výzkumu korupce a klientelismu. Tato studie nepostihla korupci, klientelismus a stranickou patronáž v celé jejich šíři to ani nebylo záměrem práce. Předmětem textu se stala korupce, klientelismus a patronáž v jasně vymezeném prostředí zkoumali jsme tyto jevy (jejich příčiny, podoby a důsledky) v komunistické společnosti a v průběhu postkomunistické transformace. Přesvědčení, že korupci je třeba zkoumat v rámci konkrétního kontextu, patří mezi základní východiska této dizertace. Obecné poznatky o korupci jsou tedy zpřesněny kontextem komunistického režimu a postkomunistické transformace, následně jsou konkretizovány na příkladu Československa/České republiky. Teoretický rámec textu vycházející z neo-institucionálních základů, který byl v průběhu práce postupně vybudován, byl použit na vysvětlení korupce v případě Československa, respektive České republiky. Ambicí práce tedy nebylo vytvořit obecný model aplikovatelný na všechny komunistické a postkomunistické země bez výjimky. Ačkoli je možné se domnívat, že některé závěry této práce mají obecnější platnost, není možné v tuto chvíli a bez dalšího dlouhodobého výzkumu s jistotou tvrdit, že tomu tak nevyhnutelně a ve všech případech je. Hlavním cílem práce je vysvětlení příčin, podob, vnímání a důsledků korupce v komunistickém režimu a v postkomunistické společnosti. Cestou k dosažení tohoto cíle je zodpovězení několika dílčích výzkumných otázek (1) jaké byly institucionální a kulturní (tedy strukturální) předpoklady rozšíření korupce v komunistických systémech?; (2) jaké komunistické dědictví můžeme nalézt v podobě korupce po pádu komunismu?; (3) jakým způsobem se podepsal průběh postkomunistické transformace a privatizace na proměně povahy korupce a jejího vnímání po pádu komunismu?; (4) čím je umožněno "přežití" korupce, tedy to, proč se nedaří korupci výrazněji potlačit?; (5) jaké jsou hlavní následky korupce v postkomunistických společnostech? Na základě posloupnosti těchto otázek je logicky strukturována celá práce. Druhým cílem, který se může jevit jako sekundární a jako prostředek k naplnění cíle prvního, nicméně jeho význam je zcela kruciální, je co nejpreciznější nadefinování pojmu korupce. Pojem, který bývá často chápán nejednotně, někdy velmi zúženě ve smyslu úplatkářství, si zasluhuje dostatek prostoru pro vysvětlení. Hlavní závěry práce můžeme shrnout takto: institucionální nastavení komunistického režimu a tímto nastavením ovlivněná politická kultura vytvořily vhodné prostředí pro šíření korupčních a klientelistických praktik na všech úrovních společnosti institucí. Tyto korupční vzorce a rozšíření korupčních norem ovlivnily podobu a vnímání korupce po pádu komunistického režimu. Důležitými faktory, které ovlivňovaly či ovlivňují korupci v postkomunistickém prostředí, jsou dále proces privatizace, slabá občanská společnost, která nemá dostatek kapacit vůči korupci bojovat, v neposlední řadě také rozsáhle vykonávaná stranická patronáž, na kterou jsou následně napojeny další korupční a klientelistické aktivity. Korupce nebyla po dlouhou dobu v rámci české politické vědy předmětem většího analytického zájmu. I když se tento stav pomalu začíná měnit, výzkum korupce je stále spíše v počátcích. I přesto se mohla práce opřít o kvalitní české zdroje (například texty Pavola Friče nebo Karla B. Müllera). Hlavní konceptuální rámec práce byl však budován na základě zdrojů zahraničních nejdůležitějšími autory byli v tomto ohledu Leslie Holmes, Rasma Karklins a Jadwiga Staniszkis.ObhájenoThe submitted dissertation thesis is a partial component of the Czech research of corruption and clientelism. This study has not covered the whole spectrum of corruption, clientelism and party patronage, which actually was not the goal of the thesis. The object of the text is corruption, clientelism and party patronage in clearly defined milieu these phenomena (and their causes, forms and consequences) were examined in the communist society and in the progress of the post-communist transformation. The confidence, that it is necessary to look at the corruption in a concrete context, is one of the basic starting point of this dissertation. General knowledge about corruption is defined by the context of the communist regime and the post-communist transformation and this is further more specified on the example of Czechoslovakia / of the Czech Republic. The theoretical framework of the text coming out of the neo-institutional basis which was constructed during the work was used for the clarification of the corruption in Czechoslovakia respectively the Czech Republic. It means that the goal of this work was not to create a general model which would be possible to apply on no matter which communist or post-communist country without any exception. Even though it could be assumed that some results of this thesis may have more general validity, it is not possible to confirm (without a long-term research) that it is inevitably a true fact in all cases. The main aim of the thesis is the explanation of causes, forms, perceptions and consequences of corruption in the communist regime and in the post-communist society. To reach that aim it is necessary to answer several partial questions (1) which were structural (both institutional and cultural) prerequisites for the spreading of corruption in communist regimes?; (2) which communist heritage could be found in the corruption form after the fall of communism?; (3) in which way changed the character of corruption the post-communist transformation and the privatization after the fall of communism?; (4) what is the reason for the "survival" of corruption, why it was not eliminated yet?; (5) which are the main consequences of corruption in post-communist societies? The whole work is logically structured on the basis of sequence of these questions. The secondary objective, which may give the impression of being only a tool of reaching the primary objective, nonetheless it is absolutely crucial as well, is as precise definition of corruption as possible. The term of corruption, which could often not be understood uniformly, deserves enough of space for explanation, as it is sometimes regarded in a narrower meaning only as bribery. The main conclusions of the thesis could be summarized in this way: political culture influenced by institutional organisation of communist regime and this organization itself have created such climate which is convenient for dissemination of corruption and clientelism on all levels of society institutions. These corruption manners and extension of corruption standards have influenced the form and the perception of corruption after the fall of communist regime. Important factors which influenced or are still influencing the corruption in post-communist background are further: process of privatization; weak civil society, which has not enough capacity to struggle against the corruption; and also broadly performed party patronage, which is closely connected to other activities of corruption and clientelism