Josef Čapek's concept of art theory

Analyzovali jsme tvorbu Josefa Čapka a zejména některé z jeho teoretických prací o umění . Viděl i jsme, že v jeho případě jde tvorba - výtvarná i literární - ruku v ruce s jeho teoretickými názory. Záběr Čapkovy činnosti byl nesmírně ši roký, proto i prameny jeho úvah o umění, které jsme využívali , byly rozmanité: fejetony, umělecká díla, filozofické eseje, úryvky z dopisů. Přesto můžeme v Čapkově uvažování o umění najít několik výrazných a neustále se opakujících motivů. Pro Josefa Čapka je umění výrazem duše, projevem nitra, osobi tou výpovědí člověka. Čapek proto odmítá v umění st riktně rozlišovat na ‚vysoké' a ‚nízké', na ‚cent rum' a ‚periferii '. Odmítá také uznávat jedinou uměleckou dokt rínu jako závaznou pro veškerou tvorbu. Snaží se přivést naši pozornost k méně nápadným uměleckým projevům: zajímá se o ‚nejskromnější umění ', bující na okrajích naší civilizace, a o umění přírodních národů. Za uměleckým dí lem stojí člověk a člověku je umělecké dílo i určeno. Čapek uznává autonomii uměleckého tvoření, proto především v mládí propaguje moderní umělecké styly. Ale odmítá nazírat umění pouze v uměleckém horizontu. Pokud umění řeší pouze otázky vlastní kompozice a výstavby, stylovost i, ztrácí obsah. Čapek se obává dehumanizace a zmechaničtění umění . Čapek bývá označován za ‚básníka',..