Naše civilizace (právě pomocí onoho - zaplaťpánbůh! - aktivního přístupu) neustále produkuje obrazy, myšlenky, informace, zboží a tak dále. Podstatné se mísí s nadbytečným. Někdy jako by hrozilo, že nás toto všechno zaplaví. A v tom tkví druhý velký úkol našince - nepodlehnout panice a najít nějakou mapu, která mu vytyčí alespoň přibližný směr cesty životem. Nenechat se pak zlákat mapami, které vedou k růžové budoucnosti, instantní, bezproblémové a jednoduché. Smířit se s tím, že krása života už zkrátka vězí v jeho složitosti a v překážkách, které jsou nám stavěny do cesty. Poznat "cíl cílů" a všechny ostatní cíle proměnit v pouhé prostředky. A přitom se nezbláznit z emocionální, smyslové a významové prázdnoty, která na nás z toho všeho zír...