Temple - narative scene in two modern Japanese short stories

Předmětem rozboru této diplomové práce jsou dvě povídky dvou moderních japonských autorů druhé poloviny dvacátého století. Oba spisovatelé, jak Jumiko Kurahašiová, tak Cutomu Minakami patřili ve své době k výrazným postavám domácí japonské tvorby a nejen, že zaujali odbornou kritiku, ale našli si i řadu oddaných čtenářů. Nicméně však nelze říci, že by patřili ke světově proslulým představitelům literární tvorby Země vycházejícího slunce. Obě zkoumané povídky vznikly na začátku šedesátých let dvacátého století a obě zapadají spíše do počátků literární tvorby svých autorů. V případě Jumiko Kurahašiové se skutečně jedná o příklad velmi rané tvorby; spisovatelce v době vydání v roce 1961 nebylo ještě ani 27 let. Naopak Cu tomu Minakami byl v povědomí čtenářstva již od roku 1947, kdy se jeho prvotina stala bestsellerem. O téměř patnáct let později získává za povídku Chrám divokých husí první větší literární ocenění, avšak jedná se o jeho teprve čtvrtou publikaci, neboť mezi roky 1947 a 1959 se umělecky odmlčel. Obě zkoumaná díla jsou tedy pro jejich autory do jisté míry čerstvým tvůrčím projevem. Autoři se v nich při hledání svého vlastního literárního stylu pomyslně vydávají na pro ně novou cestu