Thirty Years War and development of the countryside social structure on the manor of Brandýs nad Labem in 16th-18th century

Výzkum venkovské společnosti v období raného novověku náleží již více než jedno století k frekventovaným tématům českého dějepisectví a v jeho vývoji lze vymezit několik etap. Nelze se přitom omezovat jen na nástin proměn heuristické základny, interpretačních modelů a metodické výbavy agrárních dějepisců, ale ve stejné míře je třeba věnovat pozornost také širšímu sociokulturnímu rámci, v němž historická věda a její představitelé ve své době působili, a který více či méně předurčoval tematickou skladbu výzkumu i způsoby konstruování jeho výsledkú. Pevné zakotvení historiografie v dobových společenských procesech se již od první fáze soustavného zájmu o agrární problematiku projevovalo v periodizaci a konceptualizaci jejího výkladu, který, ať už souhlasně či polemicky, navazoval na dualistickou dějinnou koncepci Františka Palackého, a byl tak od počátku svázán s procesem politické emancipace českého národa a jeho ideovou legitimizací. 1 Výsledkem bylo, že se ústředním tématem či alespoň pozadím takřka všech diskusí stala otázka degradace sociální pozice venkovského obyvatelstva, příčin tohoto jevu, jeho časového prúběhu a obsahové náplně. Rozdílné postoje k řešení této otázky u jednotlivých badatelú pak byly zpúsobeny proměnami situačního kontextu, dúrazem na váhu rúzných kulturních prvků, ale také..