Dative in Serbian and Czech

Cílem této práce je porovnat rozdíly meZI používáním dativu v češtině a srbštině. Práce se zabývá i porovnáním v používání dativu volného. Jde výlučně o srovnání současných jazyků, nikoli o zkoumání diachronní. Konfrontací dvou příbuzných jazyků můžeme popsat zónu funkcí dativu. V práci se příliš nezabývám společným znaky v použití dativu v obou jazycích. Pozornost je věnována především rozdílům. Problémem při konfrontativním popisu pádu ve dvou jazycích může být mimo jiné pádová synonymie. Tentýž význam můžeme totiž někdy vyjádřit více pády s různými předložkami a různými významovými odstíny. Tento jev ukazuje na výrazové možnosti v jazyce. Například srbskou konstrukci zadužiti koga čime můžeme přeložit do češtiny podle Srbocharvátsko českého slovníku (1982) v tomto významu konstrukcí: zavázat si koho čím nebo prokázat službu komu. Vidíme, že v češtině si můžeme vybrat sloveso s doplněním v genitivu nebo dativu. -Ah nasje lije po zadužio, pa smo ga zaveli kao počasnog. (Pekié, s. 21) - Ale zato mu pořádně dlužíme, takže ho vedeme v evidenci. (překlad J F, s. 18) Ve své práci vycházím především ze srbské literatury. Díla, která ml posloužila jako jazykový materiál, vyšla poprvé po roce 1945. Jen část z nich vyšla v českém překladu. Pokud dílo v českém překladu vyšlo, uvádím daný překlad do češtiny...