The procedural semantics of TIL

V příspěvku se věnuji snad nejvýznamnějšímu a zároveň nejpřevratnějšímu rysu Tichého transparentní intenzionální logiky (TIL), jímž je procedurální sémantika. Ačkoliv ve druhé polovině minulého století již byla zřejmá potřeba explikovat význam hyperintenzionálně a pokud možno strukturovaně, hyperintenzionalita byla vymezena pouze negativně. Hyperintenzionální je takový kontext, ve kterém selhává substituce logicky ekvivalentních výrazů a je nutné jemnější rozlišení významů, než jakým je pouhá ekvivalence. Tichý však nejenže definoval hyperintenze pozitivně jakožto algoritmicky strukturované procedury, tj. TIL konstrukce, které přiřazujeme výrazům jako jejich kontextově invariantní významy, ale zároveň ukázal, že v rámci tohoto systému lze adekvátně řešit snad všechny problémy, na které tradiční PWS sémantika možných světů nestačí. V tomto článku demonstruji, že strukturované procedury jsou centrálním prvkem naší komunikace, a to napříč různými kulturami, obory i časem. Zároveň však nastiňuji problémy, které tato evidentně plauzibilní koncepce významu s sebou nese, a navrhuji jejich řešení.In this contribution I focus on perhaps the most significant and, at the same time, the most revolutionary characteristic of Tichy’s transparent intensional logic (TIL), which is procedural semantics. Despite the fact that in the second half of the last century there was already a clear need for an explication of hyperintensionality – a structual explication, if possible – hyperintensionality was defined only in a negative way. Hyperintensionality is the kind of context in which the substitution of logically equivalent expressions fails and it is necessary to have a more refined distinction of meanings than one of mere equivalence. Tichý, however, not only defined hyperintensions positively as algorithmically-structured procedures, that is TIL constructions which are assigned to expressions as their context-invariant meanings, but at the same time he showed that in the framework of this system it can hopefully adequately solve all the problems which traditional PWS semantics of possible worlds could not deal with. In this article I demonstrate that structured procedures are the central element of our communication across various cultures, specialisations and time. At the same time, however, I outline the problems which this evidently plausible conception of meaning brings with it, and I propose a solution to them.Web of Science64692990