Motivační proměnné zaměstnaneckého vztahu ve vybraném malém průmyslovém podniku

Řízení lidských zdrojů je disciplínou zahrnující celou řadu dílčích oblastí řízení, a to od řízení pracovního výkonu přes vzdělávání a rozvoj zaměstnanců, péči o ně až po jejich penzionování. Pracovně právní vztah začíná novým nástupem, nicméně je nadále rozvíjen skrze řízení pracovního výkonu, přičemž důležitou složkou výkonu je individuální motivace zaměstnance. K té je vhodné přistupovat na úrovni průmyslového podniku koncepčně, a to na základě auditu stávajícího stavu systému, potřeb a perspektiv zaměstnanců a také na základě kontextuálních proměnných, které působnost podniku ovlivňují. Poměrně specifická je pak situace v malých podnicích, kde je řízení lidských vztahů dominantně v průmyslovém kontextu jednou z dílčích činností, která je četně upozaděna v důsledku preference hlavní výrobní či jiné činnosti. Předkládaný text představuje případovou studii malého podniku, v rámci něhož bylo realizováno šetření mezi zaměstnanci s využitím smíšeného výzkumného designu a na základě něj formulována doporučení, která jsou při příslušném zobecnění a kontextuální modifikaci využitelná také v dalších podnicích obdobné velikosti a zaměření.Příspěvek byl vytvořen za podpory projektu SGS-2021-028 s názvem "Vývojové a tréninkové prostředky pro interakci člověka a kyber-fyzického výrobního systému“ řešeného v rámci Interní grantové agentury Západočeské univerzity v Plzni