Bioresorbovatelné filmy polykaprolaktonu s příměsí polymléčné či poly(mléčné-ko-glykolové) kyseliny

Nedávné komplikace s použitím polypropylenových síťek pro korekci kýly vedly k vývoji síťek nebo fólií, které byly založeny na resorbovatelných polymerech, jako je polykaprolakton (PCL), kyselina polymléčná (PLA) a kyselina poly(mléčná-ko-glykolová) (PLGA). Tyto materiály jsou schopny vytvořit vhodné bioaktivní prostředí pro růst a vývoj buněk. V tomto výzkumu jsme se zaměřili především na vztahy mezi strukturou, mechanickými vlastnostmi a biokompatibilitou směsí PCL/PLA a PCL/PLGA připravených litím do roztoku. Filmy byly charakterizovány z hlediska chemické struktury, morfologie, fyzikálně-chemických vlastností, cytotoxicity, biokompatibility a růstu buněk. Všechny filmy vykazovaly vysokou pevnost v tahu v rozmezí 9,5 až 11,8 MPa. SAXS ukázal, že i ve směsných filmech byla přítomna lamelární struktura stacků typická pro PCL, zatímco morfologické parametry stacků se mírně lišily podle obsahu PLGA nebo PLA ve směsích. WAXS ukázal přednostní orientaci krystalitů (a tím i lamelárních stacků) ve směsných filmech. Studie in vitro ukázaly, že filmy PCL/PLGA vykazovaly lepší adhezi, šíření a proliferaci buněk než filmy PCL/PLA a PCL. Dále byl zkoumán vliv mísení na degradaci, aby bylo možné pochopit určující proměnnou přípravy, která by mohla zajistit další kontrolu adheze buněk. Výsledky ukázaly, že zkoumané směsné filmy jsou slibnými materiály pro biomedicínské aplikace.Recent complications on the use of polypropylene meshes for hernia repair has led to the development of meshes or films, which were based on resorbable polymers such as polycaprolactone (PCL), polylactic acid (PLA) and poly(lactic-co-glycolic acid) (PLGA). These materials are able to create suitable bioactive environment for the growth and development of cells. In this research, we mainly focused on the relations among structure, mechanical performance and biocompatiblity of PCL/PLA and PCL/PLGA and blends prepared by solution casting. The films were characterized regarding the chemical structure, morphology, physicochemical properties, cytotoxicity, biocompatibility and cell growth. All the films showed high tensile strength ranging from 9.5 to 11.8 MPa. SAXS showed that the lamellar stack structure typical for PCL was present even in the blend films while the morphological parameters of the stacks varied slightly with the content of PLGA or PLA in the blends. WAXS indicated preferential orientation of crystallites (and thus, also the lamellar stacks) in the blend films. In vitro studies revealed that PCL/PLGA films displayed better cell adhesion, spreading and proliferation than PCL/PLA and PCL films. Further the effect of blending on the degradation was investigated, to understand the significant variable within the process that could provide further control of cell adhesion. The results showed that the investigated blend films are promising materials for biomedical applications