Use of traditional clothing in pedagogical practice

Práce je zaměřena na zacházení s lidovým oděvem v pedagogické praxi ve výuce lidového tance. Při výuce tance ve školských nebo volnočasových zařízeních je zcela klíčové brát v potaz jak stránku pohybovou, tak hudební a v případě lidového tance i oděvní. Tyto tři komponenty jsou zde, na rozdíl od jiných stylů, zcela neoddělitelné a pedagog by je proto měl ve své činnosti všechny zohlednit. Výběr oblasti, ze které pedagog čerpá, pohybový materiál, věk žáků, složení skupiny, souvislost s výročními obyčeji a v neposlední řadě i finanční možnosti školského či volnočasového zařízení, to vše se odráží i na oděvu, v němž je lidový tanec prezentován. Zároveň oděv (a jeho stylizace) zpětnovazebně formuje a předurčuje pohybový materiál, který je ve výstupech obsažen. Záměrem práce je poukázat na fakt, že se na oděv musí pedagog lidového tance zaměřit již v průběhu plánování a realizace pedagogického procesu, zatímco v jiných technikách a stylech tento postup nemusí být tak striktně dodržen. Jako zdroje v teoretické části byly použity především písemné prameny – tištěné i elektronické. V empirické části byl představen příklad dobré praxe nakládání s lidovým oděvem a jeho stylizací z vybrané základní umělecké školy. Ten byl navíc podpořen rozhovorem s výtvarnicí a zároveň krejčovou, která se dlouhodobě věnuje poradenství pro umělecké soubory či školy se zaměřením na lidový tanec v oblasti stylizace kostýmů odkazujících na lidový oděv i tvorby originálních poloreplik krojů