Optimization of the biotechnological processing of lipidic food wastes by carotenogenic yeasts on a laboratory and pilot scale.

Tato diplomová práce je zaměřena na sledování produkčních vlastností karotenogenních kvasinek při kultivacích za použití odpadních substrátů jako zdrojů organického uhlíku a energie. Mezi testované odpadní substráty patřily odpadní fritovací olej, kuřecí kafilerní odpadní tuk, kávový olej a kávový hydrolyzát získávaný z kávové sedliny a odpadní glycerol. Zkoumanými producenty byly kvasinky Cystofilobasidium infirmominiatum (CCY 17-18-4), Cystofilobasidium macerans (CCY 10-1-2), Rhodotorula kratochvilovae (CCY 20-2-26), Rhodotorula mucilaginosa (CCY 19-4-6), Rhodotorula toruloides (CCY 62-2-4), Sporidiobolus pararoseus (CCY 19-9-6), Sporidiobolus metaroseus (CCY 19-6-20) a Sporidiobolus salmonicolor (CCY 19-6-4). Mezi sledovanými metabolity byly karotenoidy, ergosterol, ubichinon, tokoferol, lipidy, složení mastných kyselin a betaglukany. Dále byla také sledována lipázová aktivita. Práce má dvě základní části: teoretickou a experimentální. V teoretické části jsou popsány jednotlivé rody, sledované metabolity a jejich funkce a použité odpadní substráty. V experimentální části byly popsány použité způsoby přípravy a úpravy odpadních substrátů, příprava médií, kultivace kvasinek, získání biomasy a její zpracování, příprava vzorků na jednotlivé analýzy a samotná analýza metabolitů. Ze screeningových kultivací bylo zjištěno, že nejvhodnějšími kmeny pro kultivaci s využitím odpadních substrátů jsou Sporidiobolus pararoseus, Rhodotorula mucilaginosa, Rhodotorula toruloides a Cystofilobasidium macerans. Nejvyšší produkce biomasy a výrazné obohacení biomasy o sledované metabolity dosahoval kmen Sporidiobolus pararoseus. Na základě screeningových kultivací bylo provedeno několik velkoobjemových kultivací v laboratorním bioreaktoru, kde nejlepšího nárůstu dosáhl kmen Sporidiobolus pararoseus (37,5) g/l.This thesis is aimed at monitoring the production characteristics of carotenogenic yeasts when cultured using waste substrates as sources of organic carbon and energy. The waste substrates tested included waste fryer oil, chicken rendering waste fat, coffee oil and coffee hydrolysate derived from coffee grounds and waste glycerol. The producers investigated were yeasts Cystophilobasidium infirmominiatum (CCY 17-18-4), Cystophilobasidium macerans (CCY 10-1-2), and Rhodotorula kratochvilovae (CCY 20-2-26), Rhodotorula mucilaginosa (CCY 19-4-6), Rhodotorula toruloides (CCY 62-2-4), Sporidiobolus pararoseus (CCY 19-9-6), Sporidiobolus metaroseus (CCY 19-6-20) and Sporidiobolus salmonicolor (CCY 19-6-4). Among the metabolites studied were carotenoids, ergosterol, ubiquinone, tocopherol, lipids, fatty acid composition and beta-glucans. Lipase activity was also monitored. The thesis has two main parts: theoretical and experimental. The theoretical part describes the different genera, the metabolites studied and their functions, and the waste substrates used. In the experimental part, the methods used for the preparation and treatment of waste substrates, media preparation, yeast cultivation, biomass acquisition and processing, sample preparation for individual analyses, and the metabolite analysis itself were described. From the screening cultures, it was found that the most suitable strains for cultivation using waste media were Sporidiobolus pararoseus, Rhodotorula mucilaginosa, Rhodotorula toruloides and Cystophilobasidium macerans. The strain Sporidiobolus pararoseus achieved the highest biomass production and significant enrichment of biomass with the metabolites studied. Based on screening cultures, several large-scale cultures were performed in a laboratory bioreactor, where the best increase was achieved by the strain Sporidiobolus pararoseus (37.5) g/l.