SocialMaps Manifesto

V posledních dvou dekádách byla s dokonalou přesností vytvořena digitální kopie světa, která je bezprecedentním počinem třetí moderny a fascinující je i rychlost jejího vzniku. Denně se jí procházíme a jsme její součástí, aniž bychom se zamýšleli nad její existencí, podstatou a nejasným transakčním vztahem. Nejrůznější mapové služby a aplikace jsme se naučili vnímat jako samozřejmou inovaci. Jako pouhý fragment kvanta funkcionalit našich zařízení. Kalkulačka, budík, mail, mapy. Digitální kopii světa ale nebylo snadné vytvořit. A její tvorba byla jistě i nákladná. Přesto je nám bez jakýchkoliv zábran předkládána k užívání. Centrální motivací společností, které vytvořily tento virtuální prostor — v němž se pomyslně odehrávají dramata lidství — je totiž jeho nepřetržité a pečlivé sledování. Naše chování, pohyb a interakce jsou onou kýženou kompenzací. Tyto aktivity jsou neustále analyzovány a interpretovány v data, s nimiž lze obchodovat. Ztráta soukromí je daní, kterou platíme. Nejasný transakční vztah byl zpečetěn, aniž bychom znali jeho přesné podmínky a důsledky; a korporace, které je formulují, se dravě vyvazují z legislativně-právního rámce. Mapové aplikace, které jsou dnes nejvýznamnějším produktem kartografie, se proto stávají plíživou hegemonií redukující svět do několika málo kategorií, jejichž primárním imperativem je zisk. Mnoho z nich užívá mapu jako platformu, do níž jsou zasazována místa, která jsou prostým odrazem kapitalistické percepce světa. Obchody, hotely, bary, restaurace, podniky. Takové mapy manipulují náš pohled na svět tím, jak jej vykreslují a co nám limitovaně předkládají. A naši konformitou nevědomky těmto praktikám přitakáváme a napomáháme udržovat jejich status quo. Můžeme se sice snadno rozhodnout, že dané digitální mapové služby a aplikace nebudeme již používat, jsou však jen symbolickým vrcholem ambiciózního projektu sledování našeho soukromí. Mapy jsou beznadějně vtaženy do spletité sítě technologických gigantů, softwaru a internetu věcí. Jsou zbaveny svého vlivu a bezmezného potenciálu, aby sloužili jedinému účelu. Je proto nutné hledat východiska pro změnu paradigmatu ovlivňujícího podobu, podstatu a funkci digitálních webových map. Některá nabízí právě tento manifest.In the past two decades, a digital copy of the world has been created with perfect precision. It is an unprecedented achievement of the third modernity, and the speed of its creation is fascinating. We walk through it daily and are a part of it without reflecting on its existence, its nature and its unclear transactional relationship. We have come to see the various mapping services and applications as obvious innovations. A simple fragment of the quantum of functionalities of our devices. Calculator, clock, email, maps. But a digital copy of the world was not easy to build. And it was certainly expensive. Yet it is offered to us for our use without any restraints. The central motivation of the companies that have created this virtual space — in which the dramas of humanity are notionally played out — is to monitor it continuously and carefully. Our behaviour, activities and interactions are the desired compensation. They are constantly analysed and interpreted into data that can be traded. The loss of privacy is a tax we pay. An unspoken transactional relationship has been sealed without our knowing its exact terms and consequences; and the corporations that formulate them are rapaciously avoiding legislative-legal framework. Map applications, which are today the most important product of cartography, are the sneaking hegemony that reduces the world to a few categories whose primary imperative is profit. Many of them use the map as a platform in which places are inserted to represent a simple reflection of the capitalist perception of the world. Shops, hotels, bars, restaurants, businesses. Such maps manipulate our view of the world by how they portray it and what they present to us in a bounded way. And by our conformity, we unwittingly accede to these practices and help to preserve their status quo. We can easily decide not to use the digital map services and applications in place, but they are only the symbolic tip of an ambitious project of monitoring our privacy. Maps are hopelessly caught up in a tangled web of Big Tech, software and the Internet of Things. They are drained of their influence and limitless potential to serve a single purpose. It is therefore necessary to seek a ways forward for a paradigm shift affecting the form, nature and function of digital web maps. This manifesto offers some of them.