Folklorismus* Jako Mezinärodini jev

K nejcastejsim heslüm nejnovejsiho nemeckeho närodopisneho bädäni patfi termin "folklorismus". Po pfilezitostnem pouziväni v sociologickych pojednänich byl do närodopisu zaveden Hansem Moserem a dtisledne objasnen ve dvou obsählych cläncich. Moser popisuje termin folklorismus jako "zprostfedkoväni a pfedvädeni lidove kultury z druhe ruky" a uvädi mnoho pfikladü z nedävne minulosti i pfitomnosti, jako cestujici soubory lidovych pisni, komercializovane tance pro podivanou, krojovane prüvody pro turisty, stylizovane a vymyslene zvyky v rozhlase a televizi aj. Jiz v podäni H. Mosera lze zjistit dvoji vztah k folklorismu: na jedne strane autor uznävä vyvoj v modern/ dobe za nevyhnutelny, na druhe strane zabarvuje tento pojem jiz pfedem negativne. To je zcela zfejme, zpfftomnime-li si jazykove implikace, ktere dävaji slovu vyznam: totiz koncovky -ismus naznacuji zde casto pfehnane stupnoväni, sklon k exaltaci - folklorismus je podle toho sfera, kde folklör je vystupnovän az takfka ve svetovy näzor, nebo aspon prezentovän v pfemrstenych formäch. K tomu vsak pfistupuje jeste okolnost, ze take uz slovo "folklör" mä v nemcine negativni nädech. Zatfmco ve vetsine jinych jazykü je toto slovo neuträlnim oznacenim urcitych lidovych tradic, nemeckym närodopisem bylo zäsadne odmitnuto a pouziväno jenom tarn, kde zdänlive jde nikolivo "prave" lidove umeni, nybrz o "neprave" imitace