Nárys DM teorie přírodovědného vzdělávání

Práce Nárys DM teorie přírodovědného vzdělávání ukazuje cestu od teorie didaktické komunikace přírodní vědy (Fenclová 1982) k odvozené teorii edukačních konstruktů (Záškodný 2022). Tato cesta byla umožněna aplikací DM přístupu (dataminingového přístupu). DM přístup spočíval ve sběru dat, v předzpracování a zpracování dat, ve vymezení podstatných pojmů a poznatků a v reprezentaci a vizualizaci dosažených výsledků. V časovém rozpětí několika desítek let byla teorie didaktické komunikace přírodní vědy nejdříve formalizována převodem oblastí didaktické komunikace na posloupnost obsahů vzdělávání (variantních forem kurikula). Tato formalizace byla uskutečněna prostřednictvím teorie kurikulárního procesu přírodní vědy (Tarábek & Záškodný 2007a, 2007b, 2007c). Variantní formy kurikula byly reprezentovány a vizualizovány především analyticko- syntetickými a maticovými modely variantních forem kurikula. Tato reprezentace a vizualizace byla uskutečněna prostřednictvím teorie edukačních konstruktů. DM přístup v uvedeném časovém rozpětí umožnil postupnou aplikaci potřebných výchozích principů. Aplikace principu interdisciplinární komunikace (Callaos 2021) umožnila vznik teorie didaktické komunikace přírodní vědy. Aplikace principu obsahové pedagogiky (Doyle 1992a, 1992b) umožnila formalizaci teorií kurikulárního procesu přírodní vědy. Aplikace principu zprostředkovaného řešení problémů (Bruner 1960) umožnila reprezentaci a vizualizaci teorií edukačních konstruktů. Práce nejen připomíná základní přínos Jitky Brockmeyerové k vybudování teorie a metodologie didaktiky fyziky (a didaktik dalších přírodních věd), ale také poukazuje na potřebu dalšího rozvíjení teorie přírodovědného vzdělávání. Práce je také bohužel již jen vzpomínkou na spolupráci s profesorkou Jitkou Brockmeyerovou