President of the French Republic its status evolution within theconstitutions and constitutional practice

President of the French Republic its status evolution within the constitutions and constitutional practice Abstract This dissertation examines the character of French presidency in the republican system from the 19th to the 21st century, with emphasis on analysis of the position of power held by the presidents of the Fifth Republic from 1958 to present. It first examines the brief episode of the Second Republic from 1848-1852, then explains at length the genesis of the weak presidency in the Third Republic from 1870 and its continuation in the Fourth Republic after 1944, as well as the emergence of a strong presidency in 1958. After the historical outline, the majority of the work is focused on the status of the president in the Fifth Republic, in particular the manner of election, the length of his term, and his responsibilities. The following sections analyse the various powers of the President as articulated in the Constitution, according to the bodies to which they relate to in the system of separation of powers. First, the relations with the second branch of the two-headed executive power, which, in addition to the President, is the government and, in particular, the Prime Minister, are defined in more detail. Furthermore, attention is given to the shared powers exercised in coordination with the...Vývoj postavení presidenta Francouzské republiky v ústavách a ústavní praxi Abstrakt Disertační práce zkoumá povahu prezidentství ve francouzském republikánském zřízení od 19. do 21. století s důrazem na analýzu mocenské pozice prezidentů páté republiky od roku 1958 do současnosti. Nejprve se zabývá krátkou epizodou druhé republiky v letech 1848-1852, poté obsáhleji vysvětluje genezi slabého prezidentství ve třetí republice od roku 1870 a jeho pokračování v republice čtvrté po roce 1944, jakož i vznik silného prezidentství v roce 1958. Po tomto historickém nástinu se již převážná část práce věnuje statutu prezidenta v páté republice, tedy zejména způsobu jeho volby, délce jeho mandátu a jeho odpovědnosti. Navazující části pak rozebírají jednotlivé pravomoci prezidenta tak, jak jsou formulovány ústavou, přičemž jsou řazeny podle toho, vůči kterým subjektům v systému dělby moci se vztahují. Na prvním místě jsou podrobněji vymezeny vztahy ke druhé složce dvouhlavé výkonné moci, jíž vedle prezidenta je vláda a zejména ministerský předseda. Dále je věnována pozornost sdíleným pravomocem vykonávaným v koordinaci s vládou, zejména jednání v Radě ministrů, podepisování kontrasignovaných aktů, jakož i součinnosti v záležitostech zahraničních věcí a obrany. Následuje rozbor pravomocí prezidenta, které mají dopad na...Department of Constitutional LawKatedra ústavního právaPrávnická fakultaFaculty of La