Operational risk in an insurance company and approaches to calculating its solvency capital requirement

Cílem disertační práce je podrobit porovnání standardní formule pro výpočet solventnostního kapitálové požadavku alokovaného na operační riziko s interním modelem za použití teorie extrémních hodnot. Dále pak porovnat interní modely založené na teorii extrémních hodnot a na analýze scénářů. Interní modely se zakládají na reálných datech anonymní pojišťovny působící na trhu střední a východní Evropy. Disertační práce podrobně popisuje operační riziko včetně metod jeho řízení a nástrojů. Poslední cíl disertační práce spočívá v porovnání standardních metod výpočtu kapitálu alokovaného na operační riziko v pojistném a bankovním sektoru. Z metodologického hlediska se dizertační práce ve své empirické části zakládá na aplikaci deskriptivní, analytické a komparativní metody. Z porovnání standardní formule a interního modelu založeném na teorii extrémních hodnot vyplývá, že standardní formule nemusí vždy být konzervativnějším přístupem při řízení operačního rizika v pojišťovnách. Analýza scénářů nedává vždy konzervativnější výsledky oproti teorii extrémních hodnot, jelikož záleží na definování nejhoršího možného dopadu. Zároveň lze konstatovat, že standardní metody bank a pojišťoven spočívají na zcela odlišných parametrech, které se explicitně nezakládají na parametrech navázaných na operační riziko.The objective of the dissertation is to compare the standard formula for calculating the Solvency Capital Requirement allocated to operational risk with the internal model using the theory of extreme values. Furthermore, compare internal models based on the theory of extreme values and scenario analysis. Internal models are based on real database of an anonymous insurance company operating in the Central and Eastern European market. The dissertation describes in detail the operational risk, including its management and tools. The last objective of the dissertation is to compare the standard methods of calculating the capital allocated to operational risk in the insurance and banking sectors. From a methodological point of view, the dissertation in its empirical part is based on the application of descriptive, analytical and comparative methods. A comparison of the standard formula and the internal model based on the theory of extreme values shows that the standard formula may not always be a more conservative approach to managing operational risk in insurance companies. Scenario analysis does not always give more conservative results than extreme value theory, as it depends on defining the worst possible impact. At the same time, it is stated that the standard methods of banks and insurance companies are based on completely different parameters, which are not explicitly related to operational risk