Online obtěžování nepálských novinářů a novinářek a dopad na jejich práci

Online harassment of journalists is a growing concern worldwide as more journalists report burnouts, fatigue and desire to quit journalism. This research was based on in-depth interviews of five male and five female Nepali journalists. It aimed at investigating the forms of online harassment journalists face in Nepal, the impacts it has on them and the strategies they employ to deal with it. It was of research interest to examine differences in harassment experiences of male and female journalists. Results showed the common forms of harassment journalists face are cyberstalking, sexual harassment, gendered harassment, manipulation and intimidation. Due to this, journalists decreased social media usage and self-censored themselves on it. It led to fears of physical harm, judgement and being discredited. Most interviewed journalists ignored it considering it a part of their job. Complaining about harassment bore no positive results. Women from the sample faced comparatively more sexual and gendered harassment, with harassment being more personal and of higher intensity. This had adverse impacts on some female interviewees leading them to quit social media and the profession altogether, which further increases gender gap in the heavily male-dominated industry. Younger and less experienced journalists...Online obtěžování novinářů je celosvětově rostoucím problémem, neboť stále více novinářů hlásí syndrom vyhoření, únavu a touhu skončit s žurnalistikou. Tento výzkum byl založen na hloubkových rozhovorech s pěti nepálskými novináři a pěti nepálskými novinářkami. Jeho cílem bylo zjistit, jakým formám online obtěžování novináři v Nepálu čelí, jaké má na ně dopady a jaké strategie používají, aby se s ním vypořádali. Výzkumným záměrem bylo prozkoumat rozdíly ve zkušenostech s obtěžováním u novinářů a novinářek. Výsledky ukázaly, že běžnými formami obtěžování, kterým novináři čelí, jsou kyberstalking, sexuální obtěžování, genderové obtěžování, manipulace a zastrašování. Z tohoto důvodu novináři snížili používání sociálních médií a autocenzurovali se na nich. Vedlo to k obavám z fyzické újmy, odsuzování a diskreditace. Většina zpovídaných novinářů to ignorovala s tím, že to považuje za součást své práce. Stěžování si na obtěžování nepřineslo žádné pozitivní výsledky. Ženy ze vzorku čelily poměrně většímu sexuálnímu a genderovému obtěžování, přičemž obtěžování bylo osobnější a mělo vyšší intenzitu. To mělo na některé respondentky nepříznivý dopad a vedlo je to k tomu, že opustily sociální média a profesi vůbec, což dále prohlubuje rozdíly mezi muži a ženami v tomto odvětví, v němž dominují muži. Mladší a...Department of JournalismKatedra žurnalistikyFakulta sociálních vědFaculty of Social Science