Triadic interactions in classroom discourse

Tento článek předkládá kvalitativní analýzu triadických interakcí, jež jsou zde definovány jako diskurzivní sekvence s minimálně třemi účastníky (učitel a alespoň dva žáci), na základě pozorování ve výuce v italských primárních školách. Cílem bylo popsat různé typy triadických interakcí a zdůraznit, jakým z působem mohou tyto třístranné výměny informovat o procesech vyučování a učení. Studie vychází z datového korpusu tvořeného dvaceti výukovými epizodami, které byly zaznamenány formou videonahrávek. Výsledkem je analýza různých typů triadických interakčních sekvencí, které ukazují, jak tradiční IRF struktura může být v průběhu vznikajích diskurzivních interakcí obohacena jednotlivými účastníky komunikace.This paper presents a qualitative analysis of triadic interactions, which it defines as discursive sequences that involve at least three actors (the teacher and a minimum of two students), observed in Italian primary classrooms. It aims to describe the various triadic configurations of discursive interactions and to underline how these triadic exchanges can be informative in terms of teaching and learning processes. The corpus of data comprises twenty teacher-led activities that were video-recorded in Italian third-grade classrooms. The results present some exemplars of triadic interactive sequences that can be considered as 'telling cases' showing how in the course of emergent interactive micro-processes a traditional IRF sequence can be enriched by the contribution of multiple actors