Economic and Social Impacts of Long-Term Migration Between Years 2010-2020 on EU Countries With Focus on Coronavirus Crisis

The bachelor thesis analyzes economic and social impact of long-term migration to the countries of European Union. The theoretical part focuses on migration theories, migrant integration, economic theories of the labour market, impacts of unemployment and socioeconomical terms. The practical part confirms how selected migration theories work in practice by showing selected professional researches. The chapter about migrant integration shows difficulties with integration of certain groups of migrants and the inefficiency of European Union integration programs. A practical part also shows causes of higher unemployment of non-EU nationals, which are consequences of lower education of non-EU nationals. Lower level of education is the main cause of higher chance of working in the secondary labour market. This is proved by selected indicators. Economic theories of labour market are an explanation of higher unemployment level of non-EU nationals in the era after financial crisis in years 2008-2009 and from beginning of coronavirus crisis in Europe in year 2020. The hypothesis: Position of non-EU workers had worsened during coronavirus crisis in 2020 compared to EU workers was confirmed. Higher unemployment rate has consequence on socioeconomical position of non-EU nationals. Non-EU nationals have higher risk of poverty or social exclusion and they are more costly in terms of higher social spending.Bakalářská práce analyzuje ekonomické a sociální dopady dlouhodobé migrace do zemí Evropské unie. Teoretická část práce se zaměřuje na teorie migrace, integraci migrantů, ekonomické teorie trhů práce, dopady nezaměstnanosti a socioekonomické pojmy. Praktická část potvrzuje fungování vybraných teorií migrace v praxi na základě odborných výzkumů. Kapitola o integraci migrantů poukazuje na potíže s integrací určitých skupin migrantů a na nepříliš efektivní fungování integračních programů Evropské unie. Praktická část řeší také příčiny vyšší nezaměstnanosti občanů zemí mimo EU, které jsou zejména důsledkem nižšího vzdělání občanů zemí mimo EU. Nižší vzdělání se následně projevuje v častějším uplatnění na sekundárním trhu práce, což dokládají vybrané indikátory. Ekonomické teorie trhů práce vysvětlují zvýšenou nezaměstnanost občanů zemí mimo EU v období po finanční krizi z let 2008-2009 a na začátku koronavirové krize v Evropě v roce 2020. Byla potvrzena hypotéza, že postavení pracovníků s národností mimo země EU se na trhu práce zemí EU během koronavirové krize oproti pracovníkům s národností zemí EU zhoršilo. Vyšší nezaměstnanost má následně dopad na socioekonomické postavení občanů zemí mimo EU, kteří jsou vystaveni vyššímu riziku chudoby nebo sociálního vyloučení a představují pro země EU zátěž v podobě vyšších sociálních výdajů