The expulsion of Germans from Czechoslovakia after the second world war

The thesis focuses on the analysis of a transfer as an instrument of solving the problematics of national minorities in international relations on the example of the transfer of Germans from Czechoslovakia after the second world war. Its goal is to answer the research question whether the transfer of a minority from the territory of a different state was a correct solution of the situation in post-war society. The question is examined through description and analysis of the historical event of German transfer from Czechoslovakia in subsequent chapters in its historical, legal and moral context on both international and national level. The hypothesis is that with regards to its context transfer was the only possible and correct solution of the problematics of German minority in Czechoslovakia. The analysis shows that the transfer of Germans was historically conditioned solution reacting to the problematics of German minority in Czechoslovakia. Deeply rooted complex coexistence combined with the terrors of the second world war resulted in a situation to which the transfer provided a solution that was necessary, feasible, planned and internationally approved. From a moral point of view, however, the victims of transfer cannot be forgotten. In summary, transfer as an instrument in international relations has its historical place. Nonetheless, it should not be used again in the future and society should avoid applying the principle of collective guilt.Práce se zaměřuje na analýzu odsunu jako řešení problematiky národnostních menšin v mezinárodních vztazích, a to na příkladu odsunu, nazývaném rovněž jako vyhnání či transfer, Němců z Československa po druhé světové válce. Jejím cílem je zodpovědět otázku, zdali byl odsun menšiny z území jiného státu správným nástrojem k řešení situace v poválečné společnosti. Otázka je zkoumána pomocí popisu a analýzy historické události odsunu Němců z Československa po jednotlivých kapitolách ve svém historickém, právním a morálním kontextu na vnitrostátní i mezinárodní úrovni. Hypotézou práce je, že v kontextu své doby byl odsun jediným možným a správným řešením problematiky německé menšiny na československém území. Z analýzy vyplývá, že odsun Němců byl historicky podmíněné řešení, které reagovalo na problematiku německé menšiny v Československu. Dlouholeté problematické soužtí v kombinaci s hrůzami druhé světové války vyústily v situaci, ve které představoval odsun řešení, které bylo potřebné, uskutečnitelné, naplánované a mezinárodně schválené. Z morálního hlediska nelze ovšem zapomínat na oběti, které měl odsun na svědomí. Odsun jako nástroj řešení v mezinárodních vztazích má své historické místo. V budoucnu by ovšem neměl být znovu využit a společnost by se měla vyhnout principu kolektivní viny