Vysokofrekvenční Identifikace monetárních šoků ve Švédsku

Current effectiveness and functioning of one of the key instruments of monetary policy, the interest rate, has been debated around the world with an increasing intensity. Sweden, specifically, characterized by a recent low inflation period coupled with an experimental approach to monetary policy (utilizing both negative interest rates and quantitative easing) presents a peculiar case of interest. This thesis presents new evidence on the monetary policy transmission in Sweden during the low inflation period. To convey this, it utilizes the Proxy-SVAR method, where data from financial markets are used to identify monetary policy shocks and their propagation through the financial and macroeconomic variables. In particular, STINA-swaps are used as an instrumental variable in our main model of interest. The results strongly suggest dampened effectiveness of the repo rate, the Riksbank's main interest rate tool, in achieving the inflation target over the past decades. Price puzzle is present in all model variations applied and hence hints at the inability of the Swedish central bank to effectively control inflation via interest rate decisions. It is important to state that the results are robust to multiple econometric specifications, different inflation setups or estimation methods. Furthermore, the...O současné účinnosti a fungování jednoho z klíčových nástrojů měnové politiky, úrokové sazby, se ve světě diskutuje stále intenzivněji. Specifický případ zájmu představuje konkrétně Švédsko, pro které je charakteristické nedávné období nízké inflace spojené s experimentálním přístupem k měnové politice (využívající jak záporné úrokové sazby, tak kvantitativní uvolňování). Tato práce předkládá nové důkazy o transmisi měnové politiky ve Švédsku v období nízké inflace. K tomuto využívá nejmodernější ekonometrickou metodu Proxy-SVAR, v níž se k identifikaci šoků monetární politiky a jejich šíření prostřednictvím finančních a makroekonomických proměnných používají data z finančních trhů. Jako instrumentální proměnná v našem hlavním zájmovém modelu jsou použity zejména STINA swapy. Výsledky výrazně naznačují tlumenou účinnost repo sazby, hlavního úrokového nástroje Riksbank, při dosahování inflačního cíle v posledním desetiletí. "Price puzzle" je přítomna ve všech použitých variantách modelu, a naznačuje tak neschopnost švédské centrální banky účinně kontrolovat inflaci prostřednictvím rozhodování o úrokových sazbách. Je důležité uvést, že výsledky jsou robustní vůči více ekonometrickým specifikacím, různým nastavením inflace nebo metodám odhadu. Práce dále naznačuje, že měnové šoky monetární politiky...Institut ekonomických studiíInstitute of Economic StudiesFaculty of Social SciencesFakulta sociálních vě