Zaniklé stavby lednického parku

Lednický park skýtal pro tehdejšího návštěvníka spoustu rozmanitých staveb, jež byly zároveň jakýmsi symbolem dané doby. Tyto objekty v průběhu let zanikly, ať již z důvodu nové zahradní koncepce parku, dezolátního stavu a vysokým renovačním nákladům či kvůli uvolnění stavební plochy. Mezi dnes již zaniklé budovy patřil i Chrám Múz, jenž byl postaven v roce 1809, za knížete Jana I. Josefa z Liechtensteina podle plánů architekta Josefa Hardtmutha, a následně zbořen při stavbě současné budovy palmového skleníku. Interiér zdobily Klieberovy sochy Múz. Další zajímavou stavbou, která byla realizována v roce 1806 podle plánů stejného architekta, jsou tzv. Nové lázně, jež byly zdobeny 4 dórskými sloupy a k jejichž demolici došlo patrně na přelomu 30. a 40. let 19. století. Přídomek „Nové“ bývá s objektem spojován proto, že se v parku již jedny lázně nacházet měly, a to za vlády knížete Aloise I. Josefa z Liechtensteina. Tyto tzv. Staré lázně měly být postaveny po roce 1794, přesto však nemůžeme s jistotou říci, zda k jejich uskutečnění opravdu došlo. Neméně zajímavým je i Chrám Slunce, vystavěný v roce 1794, a podobně jako u všech studovaných objektů, byla stavba projektována podle Hardtmuthových plánů za Aloise I. Josefa. Jednalo se o kamenný monopteros s 8 sloupy, od kterého vybíhalo 8 alejí, přičemž každá z nich byla zakončena jinou stavbou. Kolem roku 1805 došlo k přemístění templu a po roce 1820 k jeho zániku. Rok po stavbě Chrámu Slunce, tedy v roce 1795, nechal tesařský mistr Daum postavit Čínský pavilon. Tento lusthaus byl následně architektem Josefem Poppelackem rekonstruován a později dokonce dalším liechtensteinským architektem Jiřím Wingelmüllerem stržen a vystavěn znovu. Interiér zdobily čínské ručně malované hedvábné tapety, které měl kníže Alois I. Josef koupit ve Vídni, a které pocházely z Versailles. Čínský pavilon zdobil lednický park nejdéle a k jeho likvidaci došlo z důvodu demolice v roce 1892.Many of these disappeared over the years, whether because of new garden park concept, desolate condition and high renovation costs, or because they made place for a new development. One of the now-defunct buildings was the Temple of the Muses, which was built in 1809 by Prince Johann I. Josef of Liechtenstein, designed by the architect Joseph Hardtmuth. It was subsequently demolished during the construction of the present palm greenhouse. The interior was decorated with Klieber’s statues of the Muses. Another interesting structure by the same architect, built in 1806, was called The New Spa. It was adorned with four Doric columnsIt was pulled down probably in the late thirties or forties of the 19th century. It was called "The New Spa" because there allegedly had been a spa building in the park in the time of Prince Alois I Josef of Liechtenstein. These so-called. The old spa was supposedly built after 1794, yet we can not say with certainty whether this was the case. Equally interesting is the Temple of the Sun built in 1794. Like all other studied objects, also this building was designed by Hardtmuth for Price Alois I. Joseph. It was a stone eight-column monopteros from which led eight alleyways, each terminating with another building. The temple may have been a relocated around 1805 and the building does not appear on contemporary maps after 1820. One year after the construction of the Temple of the Sun, in 1795, the master car- penter Daum built a Chinese pavilion. It was subsequently restored by the architect Josef Poppelack and later another Liechtensteins’ architect George Wingelmüller had it demolished and built anew, including an adjacent pier, according to the contempo- rary ideas about the Orient. The interior was decorated with Chinese hand-painted silk wallpaper, which Prince Alois I allegedly bought in Vienna and which came from Versailles. The Chinese pavilion adorned Lednice park the longest and was pulled down in 1892