Prezident republiky a zákonodárství v ČR

Prezident republiky není jen orgánem moci výkonné, který má oprávnění čistě exekutivní. Jako hlava státu zasahuje i do moci zákonodárné, kde má významná práva. Nejdůležitější je právo veta, které ústava upravuje jako suspenzivní, ale ke konci volebního období Poslanecké sněmovny se stává vetem absolutním. Závažným nedostatkem ústavy je skutečnost, že neřeší situaci tvorby zákonů, včetně ústavních za vážného ohrožení státu, zejména za války. Příklad dekretů prezidenta Beneše dokazuje, že za okupace státního území nelze zajistit funkčnost parlamentu jako velkého kolektivního orgánů. Kontinuitu státu, včetně zákonodárné a ústavodárné působnosti pak zajišťuje hlava státu, byť takovou působnost ústava nezná.The president of Czech Republic is not only the autority of executive power, whose competence is completely executive. As the head of the state he intervenes in the legislative power, where he has significant rights. The most importandt right is the right of veto, which is by the Constitution regulated as a suspensive, but toward the end of electoral term of the House of Deputies is usually becomes the absolute veto. There is a serious fault in the Constitution there - the Constitution does not solve the creation of acts, including constitutional acts, during serious threat to state, especially during the war. The example of presidents Beneš decrees proves that during the occupation of the state territory it is impossible to guarantee working Parlament as a great collective autority. The state continuity, including legislative and constitutional competence, is performed by the head of the state, although the Constitution does not know such a competence