Samotnìst’ ì bezduchovnìst’ suspìl’stva kìncja CHCH stolìttja v ukrajins’kìj ì čes’kìj lìteraturì

Na materìalì tvorìv staršoho pokolìnnja proanalìzovano chudožnje osmyslennja tohočasnoho suspìl’stva, jake postaje jak «neljuds’ke» ta pozbavlene duchovnostì. Ekzystencìjna pravda pro ljudynu, jaka opynjajet’sja v takomu seredovyščì, prytamanna novelam čes’koho prozajika Jana Balabana ta romanam ukrajins’koho pys’mennyka Olesja Ul’janenka (avtory takož blyz’kì za vìkom). Jichnja tvorčìst’ je hlyboko fìlosofs’koju, ekzystencìjnoju ta proponuje svìt zovsìm ìnšych personažìv, anìž proza dvoch poperednìch molodych avtorìv. Jan Balaban ta Oles’ Ul’janenko vybyrajut’ personažìv na uzbìččì suspìl’stva, zazvyčaj nevdach, jakì ne majut’ suspìl’noho stanovyšča abo možlyvostej dlja samorealìzacìji v sučasnìj eposì, odnak jichnì dušì duže čutlyvì ta spryjnjatlyvì, vony znachodjat’ sens vlasnoho žyttja krìz’ fìlosofs’ke osmyslennja ljudyny, šljach jakoho často proljahaje krìz’ pošuky Boha.V příspěvku nastiňujeme tvorbu generačně blízkých spisovatelů – českého novelisty Jana Balabána a ukrajinského Olesja Uljanenka. Jejich tvorba je myšlenkově hluboká, existenciální a nabízí celkem jiné postavy než prózy předcházejících mladých autorů. Vybírají si postavy na okraji společnosti, neúspěšné ztroskotance, kteří ve dnešní společnosti nemají žádné postavení nebo místo k seberealizaci, jejich duše však jsou velmi citlivé a vnímavé, hledání vlastního smyslu života vnímají ostře, často skrze vyjádření stavů samoty a pocitů prázdna, jejichž překonání vidí v obracení k Bohu a hledání duchovního smyslu bytí