About looking into scenic landscapes

Tato diplomová práce si klade za cíl propojit pojmy krajina – divadlo – aparát - obraz a rozebírá jejich vzájemné vztahy z různých pohledů a perspektiv. Téma pohledu do krajiny, na obraz nebo na divadlo se tu pokusím reflektovat v jednotlivých kapitolách. V úvodu poprvé nastolím skrze performance Sun & Sea myšlenku různých perspektiv, také zde uvedu fenomén krajiny a obrazu. V první části, která pojednává především o odpoutávání spoutaných obrazů, rozeberu obraz v jeho parametrech a postupném vývoji od renesančního cetnrálního vidění světa, přes rozvolněné baroko až po modernu, která je dobou rozvoje optických aparátů a technického obrazu. Toto období aperspektivního vnímání generuje odpoutané obrazy. V druhé části se zaměřím na fenomén krajiny jako živého aparátu, v jednotlivých etapách zevrubně popíši vývoj vztahu člověka k ní potažmo k divočině. Skrze tvorbu Olafura Elliassona dojdu k pojmu scénická krajina. V poslední části se budu zaobírat scénickou krajinou jako samostatným aparátem a to aplikuji na divadlo. Divadlo jako ostrov nastíním za pomoci autorského představení Pustý ostrov chrání 15.000 obyvatel a v návaznosti na izolovaný ostrovní systém zmíním vztah divadlo = krajina. Pozice pozorovatele a pozorovaného v těchto dvou aparátech mě dovede k Odpoutanému divadlu a Odpoutanému divákovi. Na závěr se vrátím k pohledovým perspektivám a zmíním dva komplexní způsoby nazírání celku. Ideální pole a divočina zde budou popsány ve své fungující protilehlosti