Internacionalizace za období Trumpovy zahraniční politiky America First

Od konce druhé světové války hrály Spojené státy americké vedoucí roli ve formování světové ekonomiky. Zvolení Donalda Trumpa však znamenalo významný posun v obchodní politice USA. V den inaugurace se Spojené státy odchýlily od globalizace a jejích hlavních obchodních partnerů (Číny, Japonska, Mexika a Evropské unie), což vyvolalo obavy po celém světě. 23. ledna 2017 Trump rozhodl, že Spojené státy opustí Transpacifické partnerství (TPP), dohodu, která byla zaměřena na posílení obchodu a snížení tisíců cel mezi 12 státy. Podle oficiálního prohlášení Bílého domu se Trumpova administrativa prostřednictvím zahraniční politiky “America First” neboli “Amerika na prvním místě” byla zaměřena na americké zájmy, národní bezpečnost a také na to, aby americké pracovníky a podniky postavily na první místo, pokud jde o obchodování. To je důvod, proč byl Trumpův pohled na obchod a mezinárodní expanzi docela kontroverzní. Cílem práce je proto analyzovat důsledky protekcionistických opatření na americké společnosti kvůli změnám v mezinárodní obchodní politiky USA. Pro vypracování praktické části se autor zaměří na americkou společnost Harley-Davidson, která má příležitost expandovat do zahraničí a rozšířit svůj trh, ale je zde tlak ze strany vlády. Práce začíná poskytnutím informací o obchodní politice USA a americkém protekcionismu za vlády Trumpa, včetně důsledků zahraniční politiky “America First” a vystoupení USA z TPP. Dále autor popisuje proces internacionalizace, přičemž bere v úvahu tradiční teorie internacionalizace, modely internacionalizace a způsoby vstupu. Nakonec poskytuje případovou studii Harley-Davidson pomocí SWOT analýzy a poskytuje doporučení týkající se mezinárodní expanze.Since the end of World War II, the United States has played a leading role in shaping the global economic system. The election of Donald Trump, however, represented a significant shift in US trade policy. On Inauguration Day the U.S. international trade policy environment had turned away from globalization and its main trading partners (China, Japan, Mexico, and European countries), raising concerns around the world. On January 23, 2017, Trump pulled the United States out of the Trans-Pacific Partnership (TPP), an agreement that had been aimed at boosting trade and reducing thousands of tariffs among 12 nations. According to an official White House statement, the Trump administration, through the America First foreign policy, aimed at focusing on American interests and national security, as well as at putting American workers and businesses first when it comes to trade. That is why Trump’s view of trade and international expansion was quite controversial. When it comes to Trump’s tweet-based policy, when some CEOs expressed doubts about Trump’s plans on international trade, the tweets resulted in a decline of stock market value as well as in a decline in the volume of shares traded. Moreover, after the exit from TPP, companies faced the problem of higher tariffs. Accordingly, the thesis aims to analyze the consequences of protectionist measures on American companies because of the US international trade policy environment. To develop a practical part, which will be based on existing theories and hypotheses described in the theoretical part, the author will focus on the American company Harley-Davidson which has an opportunity to go international and expand its market, but there is pressure from the government. The thesis starts by providing information about U.S. trade policy and U.S. protectionism under Trump, including the consequences of America's First foreign policy and the U.S withdrawal from the TPP. Next, the author describes the process of internationalization, taking into account traditional theories of internationalization, internationalization models, and entry modes. Finally, it provides a case study of Harley-Davidson by examining the situation with a help of SWOT analysis and provides a recommendation regarding international expansion