Analýza příčin japonsko-korejských sporů z konstruktivistického pohledu

Japonsko a Korejská republika jsou dvě vyspělé demokracie s mnoha kulturními podobnostmi, od kterých se očekává úzká spolupráce na všech úrovních pro zachování stability regionu a přispění k jeho blahobytu. Japonsko–korejské vztahy mají nicméně nejen daleko ke přátelství, v posledních letech se dokonce dostaly do ‚historicky nejhoršího‘ bodu. Tento nelogický vývoj vztahů plný výkyvů nedokázal vysvětlit ani liberalismus, ani realismus, proto je vysvětlení, že japonsko–korejské vztahy nejsou dané, nýbrž vykontruované, nepravděpodobnější. Tato kontrukce je navíc podstatně ovlivněná národními identitami, ze kterých vychází národní sebevědomí. Právě národní sebevědomí, tak jak ho vnímají a vykládají politické elity, je nejspíše to, co ve všech největších japonsko–korejských konfliktech brání zlepšení vztahů a i dnes se dále podílí na utváření vztahů mezi Japonskem a Jižní Koreou.Japan and the Republic of Korea are two developed democracies with many cultural similarities who are expected to cooperate closely on all levels to contribute to the region’s stability and prosperity. Nevertheless, the Japanese–South Korean relations are not only far from friendly, in the recent years they even deteriorated to the ‘historical low’. The illogical development of the relations featuring many fluctuations could not be explained by neither liberalism nor realism, as a result, the most plausible explanation is that the relations are not given but constructed. This construction is moreover significantly influenced by their national identities, the basis for national self-esteems. In all the major issues between South Korea and Japan, it is always national self-esteem, as interpreted by the political élites, which appears to obstruct any improvement and continues to shape the relations between Japan and South Korea today