Oceánské sedimenty jako klíč ke geologické minulosti a budoucnosti

Sedimenty pokrývají více než 95 % plochy dna světového oceánu. Ten pětiprocentní zbytek připadá na čedičové vyvřeliny a výchozy různých starších hornin na pevninském šelfu, případně i svahu. Podle oceánských sedimentů můžeme rekonstruovat geologickou historii Země, a dokonce předpovědět její blízkou budoucnost Výzkum uloženin na oceánském dně je jednou z nejdůležitějších součástí mořské geologie. K porozumění zákonitostem sedimentace však potřebujeme znalosti z mořské biologie, neboť planktonní a bentické organismy jsou důležitou součástí sedimentů. Na sedimentaci mají zásadní vliv všechny druhy mořských proudů, proto se neobejdeme bez fyzikální oceánografie. Vliv složení mořské vody je nesporný, tedy využíváme poznatky chemické oceánografie. Odvoláváme se i na jiné geografické a geologické poznatky a o radu žádáme i odborníky na vědy o atmosféře a kosmu. Větrem přenášený materiál ze souše nad oceány totiž hraje stále větší úlohu a „pozdravy z kosmu“ nejsou v oceánech výjimkou. Při určování stáří sedimentů používáme metody paleontologické, metody stanovení stabilních izotopů, metody radiometrické a magnetometrické. V příspěvku se však budeme věnovat spíše změnám složení sedimentů za poslední statisíce let2