Dismissing Art

(CZ) Negace je ve svých mnohých podobách nedílnou součástí dějin umění dvacátého století. Díváme-li se na svět skrze dialektickou logiku neustále se měnícího souboje tezí a antitezí, je i umění výsledkem střetu dvou neoddělitelných protipólů, tvoření je destrukcí, a stejně tak destrukce je tvořením. Tato diplomová práce se snaží široké téma negace uchopit za pomoci vymezení si dvou hlavních zájmů, jakými jsou destrukce a odcházení z umělecké scény. Oba případy vnímá jako způsob vymezení se vůči pozici umělce a umění v konzumní společnosti Západu. Fenomén destrukce sleduje na příkladech uměleckých hnutí a společenského kontextu po druhé světové válce a zejména v průběhu 60. let, kdy se mnoho umělců snažilo pracovat právě s potenciálem umělecké destrukce. V závěrečné části věnované opouštění uměleckého prostředí je za pomoci příkladu umělce v post-praxi Radima Labudy prozkoumána možnost bytí a zároveň nebytí součástí světa umění a také nejistá budoucnost umění v době klimatické krize. Klíčová slova: negace umění, umění destrukce, anti-art, dematerializace, umění 20. století, současné umění, politické umění, odcházení z umění, DIAS, Destruction in Art Symposium, Gustav Metzger, Alexander Brener, Lee Lozano, Radim Labuda, klimatická krize(EN) Negation, in its many shapes and forms, is an integral part of the history of twentieth-century art. If we look at the world through the dialectical logic of the ever-changing struggle between theses and antitheses, art too comes out as a result of the clash of two inseparable counterparts. Creation is destruction, just like destruction is creation. This diploma thesis tries to explore the broad topic of negation by defining two main interests, which are the topics of destruction and dropping out of the art scene. It sees both cases as a way of revolting against the position of the artist and art in the consumer society of the West. The text handles the phenomenon of destruction in art through multiple examples of artistic movements and the social context after the Second World War and especially during the 1960s, when many artists tried to work with the potential of destruction in art. In the final part devoted to leaving the artistic milieu, the possibility of simultaneously being and not being part of the world of art and the (im)possible future of art in times of climate crisis is explored with the help of the example of Slovak post-practice artist Radim Labuda. Key words: negation in art, destruction art, anti-art, dematerialisation, 20th century art, contemporary art, political art,...Institute of Art HistoryÚstav pro dějiny uměníFaculty of ArtsFilozofická fakult