Kunín in the years 1918-1948. Changes in national structure of population in the city

Pro připojení německé obce Kunín k Československu po skončení druhé světové války začala národnostní otázka v obci nabírat na důležitosti, ba co více, začala být pro ostatní události v obci podmiňující. Na jejím uspokojivém řešení závisel rozvoj obce i jejích občanů. Její umělé upozaďování mocenskými silami "konečným" řešením, ať z německé nebo z české strany, se v konečném důsledku ukázalo neprospěšné především pro obec samotnou, pro její vzhled, prosperitu a tím i kvalitu života jejích občanů. Období mezi koncem První světové války a "odsunem" Němců z Československa je tématicky velmi bohatým úsekem. Toto časové rozpětí j sem zvolila z toho důvodu, že jeho jednotlivé etapy se navzájem podmiňují: ačkoliv však jedna událost zapříčiňuje druhou, ona druhá již není plně vysvětlitelná jen událostí první. K úvaze nabízím tvrzení k nejvíce kontroverznímu tématu postavení sudetských Němců v Československu po roce 1945. Česká vlna nenávisti vůči Němcům byla zapříčiněna sudetoněmeckým úsilím o rozbití Československa i připisováním viny sudetským Němcům na válečných zvěrstvech nacismu. Dokáže tato výpověď plně vysvětlit poválečné všeobecně akceptované nehumánní revoluční právo? Domnívám se, že nikoliv. Příčiny dobových nálad, přesvědčení o tom, co je a co není v pořádku a lidské, j sou mnohem rozmanitější. Vedle..