Digital diplomacy of small states: case study of New Zealand

The aim of this bachelor thesis is to analyse and evaluate the digital diplomacy of New Zealand by using the concepts of soft power and nation branding and subsequently answer related research questions: What is the relationship between soft power, nation branding and digital diplomacy? What is the importance of digital diplomacy for a small state? What steps has New Zealand undertaken in the field of digital diplomacy so far? Have these steps influenced the soft power of New Zealand? The paper is divided into three main chapters. The first chapter focuses on the theoretical framework of the concepts of soft power, nation branding, public and digital diplomacy. The second chapter then analyses the digital diplomacy of New Zealand in three steps: the examination of its institutionalization, the analysis of digital presence and the analysis of the content shared on social media by the representative offices in Sweden and Indonesia. The last chapter examines the ranking of New Zealand in indexes of soft power and nation brand and searches for possible links with digital diplomacy.Cílem této bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit digitální diplomacii Nového Zélandu, za využití konceptů měkké moci a národního brandingu, a následně zodpovědět související výzkumné otázky: Jaký je vztah mezi měkkou mocí, národním brandingem a digitální diplomacií? Jaký je význam digitální diplomacie pro malé státy a mohou s její pomocí navyšovat svou měkkou moc? Jaké dosavadní kroky Nový Zéland podnikl v oblasti digitální diplomacie? Ovlivnily tyto kroky nějakým způsobem měkkou moc Nového Zélandu? Práce je rozdělena do tří hlavních kapitol, přičemž první se věnuje teoretickému vymezení konceptů měkké moci, národního brandingu, veřejné a digitální diplomacie. Náplní druhé kapitoly je pak samotná analýza digitální diplomacie Nového Zélandu, ke které je přistupováno ve třech krocích: zkoumání její institucionalizace ministerstvem zahraničí, analýza digitální přítomnosti a analýza obsahu sdíleného na sociálních sítích zastupitelských úřadů ve Švédsku a v Indonésii. Poslední kapitola se pak věnuje umístění Nového Zélandu v indexech měkké moci a národní značky státu a případné spojitosti s jeho digitální diplomacií