Evropeizace v kyperské zahraniční politice a její dopad na bilaterální vztahy s Ruskem.

Kyperská republika si od svého založení v roce 1960 udržuje neutrální zahraniční politiku, jejímž cílem je udržovat dobré vztahy se širokou škálou národů, kde jedním z nich je Ruská federace. Poté, co v roce 2004 vstoupila do Evropské unie, usiluje o evropeizaci a odráží svůj nově získaný status. Za posledních 10 let se vztahy mezi EU a Ruskem zhoršily, ale Kypr si s ním udržuje přátelské vztahy. Tato práce si klade za cíl prozkoumat, zda se zahraniční politika Kypru po vstupu do EU změnila, zejména pokud jde o jeho bilaterální vztahy s Ruskem. Ke zkoumání toho, zda byly jejich bilaterální vztahy ovlivněny vstupem, je použita diskurzivní analýza pokynů EU o Rusku a následné reakce Kypru, přehled programu Občanství Pomocí Investic (angl. CBI) a kvalitativní průzkum. Všechny tři části jsou analyzovány v rámci teorie evropeizace a konstruktivismu. Výsledky ukázaly, že vzhledem ke vzájemné konstrukci identity Kypru a Ruska jejich bilaterální vztahy nebyly po vstupu do EU ovlivněny. Některé prvky evropeizace však existují v jeho přístupu k národní zahraniční politice, v tomto případě při diskusi o kyperském problému nebo během skandálu ohledně programu CBI. Průzkum navíc poskytl pohled do názorů a konstrukcí identit, které mají kyperští studenti ohledně vztahů CY-RU a CY-EU. Vzhledem k omezenému počtu účastníků je však k dalšímu přispění k tomuto tématu nezbytný rozsáhlejší výzkum zahrnující víc věkových skupin.The Republic of Cyprus has maintained a neutral foreign policy since its establishment in 1960, aiming to maintain good relations with a wide range of nations, one of those being the Russian Federation. After it acceded to the European Union in 2004, it strived to Europeanise itself and reflect its newfound status. For the past 10 years, the relationship between the EU and Russia deteriorated, yet Cyprus maintained its friendship with the nation. This study aims to examine whether Cyprus’ foreign policy has changed after it acceded to the EU, specifically regarding its bilateral relations with Russia. To examine whether their bilateral relations have been affected by the accession, discourse analysis of EU FP guidelines on Russia and the subsequent reactions of Cyprus, an overview of the recent Citizenship by Investment (CBI) programme and a small-scale qualitative survey are used. All three sections are analysed through the scope of Europeanisation theory and constructivism. The results showed that, due to the identity construction the two states have for each other, their bilateral relations have not been affected by Cyprus’ accession to the EU. However, some elements of Europeanisation are present in its approach to its national FP, in this case when discussing the Cyprus problem or during the scandal over the CBI programme. Moreover, the survey provided an insight into the opinions and constructions of identities that Cypriot students have for CY-RU and CY-EU relations. However, due to the limited number of participants, larger-scale research on several age groups is necessary to further contribute to this topic