Práce se zabývá fenoménem divadelní události, která se v plné míře rozvine teprve tehdy, když se ve stejném prostoru a čase setkají herec a divák. Zabývá se otázkami, které jejich vzájemnou interakci podmiňují. Závěry se pokouší vyvodit skrze perspektivu divadelního tvůrce a diváka, táže se po smyslu divadelního (spolu)utváření a přitom se opírá jak o praktické zkušenosti, tak o poznatky divadelních praktiků a teoretiků. Pojem divadlo používá v nejširším slova smyslu. Záměrně vychází z různých druhů divadelních provedení. Vychází z poznání, že je divadlo v základě jedno, avšak bezpodmínečně potřebuje oba, jak aktivního herce, tak aktivního diváka