Plant soil feedback and plant sucession

This thesis presents the plant-soil feedback mechanisms in the time horizon of the primary succession specified by own research performed on the substrate of Velká podkrušnohorská výsypka. The thesis focuses on the early succession species - Fabaceae and their typical competitors - Poaceae. It indirectly follows on from the thesis of Petra Zedníková - The growth of leguminous plants during primary succession in post-mining sites. The Fabaceae utilize the cooperation with nitrogen-fixating Rhizobia, which, along with arbuscular mycorrhiza that is distinctive for its yield of phosphorus along with other scarce substances, allows even little fertile environment to be colonized. From there on however the Poaceae are competitively more successful, therefore a different effect had been expected on Fabaceae compared to Poaceae. However, that has not proven to be the case and both Fabaceae and Poaceae fared worse in soil trained by Fabaceae growth compared to naïve soil. Since there haven't been any changes in the chemical properties of the soil, the changes had been caused by the biotic environment. The growth trends in time that differed between the first and the second generation can more likely be attributed to the chemical changes in the soil, as these do correlate with the soil age, especially...Tato práce představuje zpětnovazebné mechanismy mezi rostlinou a půdou (plant-soil feedback) v časovém horizontu primární sukcese specifikované vlastním výzkumem na substrátu Velké podkrušnohorské výsypky. Práce se zaměřuje na raně sukcesní druhy - bobovité a jejich typické konkurenty - trávy. Nepřímo navazuje na práci Petry Zedníkové - Růst vikvovitých rostlin během primární sukcese na výsypkách po těžbě uhlí. Bobovité využívají spolupráci s dusík fixujícími Rhizobii, což jim, společně s arbuskulární mykorhizou, která je typická ziskem fosforu, ale i jiných nedostatkových látek, umožňuje obsazovat i málo úrodné prostředí. Dále už jsou však trávy kompetičně úspěšnější, proto se předpokládal jiný dopad na bobovité než trávy. Ten se však neprokázal a bobovitým, jakož i trávě, se v půdě trénované růstem bobovitých dařilo hůře než v půdě naivní. Vzhledem k tomu, že nedošlo ke změnám chemických vlastností půdy, změny byly vyvolány biotickým prostředím. Trendy růstu v čase, které se lišily mezi první a druhou generací, se dají už spíše přisoudit k chemickým změnám v půdě, jelikož ty se stářím půd korelují, především fosfor. Rozdíly mezi první a druhou generací rostlin jsou patrnější na půdách vyvíjejících se samovolně oproti půdám, které byly rekultivovány a urychleny v nich tak toky živin. klíčová...Institute for Environmental StudiesÚstav pro životní prostředíPřírodovědecká fakultaFaculty of Scienc