Use of Mixed-Member Electoral Systems: Examples of Bolivia, Germany, New Zealand

Předmětem předkládané práce je analýza a komparace smíšených volebních systémů a jejich působení v případech Bolívie, Německa a Nového Zélandu. Text je rozdělen do tří hlavních kapitol. V první kapitole jsou nejprve obecně představeny smíšené volební systémy, dosavadní výzkumná činnost v této oblasti, jejich hlavní proměnné a na závěr rovněž klíčové typologie od autorských kolektivů Massicote a Blaise; Shugart a Wattenberg. Druhá část práce analyzuje důvody, které vedly k volební reformě; okolnosti, za nichž k ní došlo; také aktéry, kteří se na ní podíleli, a jejich preference. Nejprve jsou popsány jednotlivé případy, které jsou poté vzájemně srovnány. Třetí a závěrečná část pojednává o dopadech volebních reforem, jejich vlivu na politické a stranické systémy zkoumaných zemích, stejně jako např. o změně procesu výběru kandidátů či charakteristikách kandidátů a volených zástupců. Na pojednání o individuálních zemích navazuje vzájemná komparace zkoumaných zemí. V ní je pozornost věnována především srovnání vybraných vlastností politických systémů. Konkrétně se jedná o voličskou volatilitu, voličskou účast, disproporcionalitu volebních výsledků a efektivní počet parlamentních stran. Tyto jsou vypočítány a srovnávány pomocí v politické vědě zavedených statistických ukazatelů (Gallagherův Least squares...The aim of this Bachelor's thesis is to analyse and compare mixed-member electoral systems and their consequences in cases of Bolivia, Germany and New Zealand. The text is divided into three chapters. The first chapter introduces mixed-member electoral systems in general, existing research in this area, main variables of mixed-member electoral systems, and their key typologies by Massicote & Blaise and Shugart & Wattenberg. In the second chapter, causes of electoral reforms, their circumstances, main actors and their preferences are analysed. The description of individual cases is followed by cross-comparison. The final chapter concerns itself with the consequences of electoral reforms and their influence on party and political systems, as well as with changes in the candidate selection process or their individual characteristics. The description is also followed by comparison among researched countries. The main focus of this comparison is on selected characteristics of political systems: volatility, voter turnout, disproportionality and effective number of parliamentary parties. These are calculated with established statistical tools: Gallagher index, Pedersen index and Laakso-Taagepera index.Department of Political ScienceKatedra politologieFakulta sociálních vědFaculty of Social Science