Občanská společnost v mírových jednáních. Případ Kolumbie

Diplomová práce "Civil Society in Peace Negotiations. The Case of Colombia" se zabývá zapojením kolumbijské občanské společnosti do mírových jednání s gerilami Hnutí 19 (Movimiento 19, M-19) v letech 1989-1990, s Vojskem národního osvobození (ELN) v letech 1998-2002 a s Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie (FARC) v letech 1999 - 2002. Analýza jednotlivých mírových procesů ukázala, že občanská společnost měla jen velmi omezený vliv na jednání. Účast reprezentantů občanské společnosti vedla k nárůstu počtu a rozsahu projednávaných témat, ke snížení úrovně organizovanosti jednání a kromě toho, že její zapojení nevedlo k posílení jednací pozice žádného z hlavních aktérů, samotní reprezentanti občanské společnosti neměli dostatečnou moc na to, aby mohli vyvinout efektivní nátlak na vládu a gerilu. Jednání občanské společnosti bylo ovlivněno především vnějšími neformálními institucemi - jež představují tradiční výkon moci, klientelismus, fungování politických stran a elit a pokračující ozbrojený konflikt - a vnitřními neformálními institucemi - především charakteristikou kolumbijské občanské společnosti a formou zapojení do mírových jednání. Naopak vliv formálních institucí - tedy ústavy a zákonů - se ukázal jako velmi malý.Diploma dissertation "Civil Society in Peace Negotiations. The Case of Colombia" deals with the engagement of the Colombian civil society in the peace negotiations with the Movement 19 (M-19) that took place in 1989-1990, with the National Liberation Army (ELN) in 1998-2002 and with the Armed Revolutionary Forces of Colombia (FARC) in 1999-2002. The examination of the selected peace processes revealed that the civil society had only limited impact on the negotiations. The involvement of the representatives of the civil society led to increase in number and extend of the objectives that were negotiated, decrease in the level of organization of the negotiations and while it did not reinforce the negotiating position of the main actors, it neither disposed with sufficient power to exert an effective pressure on the main actors of the conflict. The performance of the civil society was influenced by the external informal institutions - represented by traditional execution of power, clientelism, functioning of the political parties and continuing internal conflict - and by the internal informal institutions - namely by the characteristics of the colombian civil society and by the structure of incentives in the participative instances. The formal institutions - the Constitution and the laws - proved to have only...Katedra mezinárodních vztahůDepartment of International RelationsFaculty of Social SciencesFakulta sociálních vě