Architecture and feminism in Czechoslovakia in the first half of the 20th century

Tato práce zkoumá vztahy architektury a feminismu v Československu první poloviny 20. století. Na jejím počátku definujeme dynamiku československého feminismu a architektury na základě teorie společenských hnutí. Důraz je zde položen především na program, cíle a modus operandi liberální větve feminismu, zastoupené hlavně nadstranickou organizací Ženská národní rada. Víru členek ŽNR v možnost aktivně spoluvytvářet režimní policy v oblasti postavení žen a blízký vztah této organizace s režimovou polity chápeme dále jakožto model platný i pro široké spektrum ostatních ženských organizací zkoumaného období. Provázání těchto organizací se státem považujeme za nejdůležitější faktor určující jejích relace s hnutím moderní architektury.Interakci architektury a feminismu sledujeme ve třech kapitolách. Společným jmenovatelem je zde postoj obou těchto hnutí k modernizačním procesům probíhajícím v národním státě, zejména k nástupu teorií vědeckého řízení práce. Toto hlavní téma vytyčuje zároveň časový rámec textu, počínaje formulováním společenského étosu v programech československého feminismu v první dekádě 20. století a konče - dějinami umění teprve objevovaným - obdobím let 1945 až 1948, kdy poválečnou explozi modernizačních procesů doprovázejí pozoruhodné hlasy skepse jak feministek, tak některých avantgardních...This thesis examines the relationship between architecture and feminism in the first half of the 20th century in Czechoslovakia. It opens by defining the dynamics of Czechoslovak feminism and architecture with regard to the theory of social movements. This text primarily focuses on the program, objectives and the modus operandi of the liberal branch of feminism, represented mainly by the non-partisan organization Ženská národní rada (Women's National Council). Members of this Council believed they could actively participate in shaping of the government policy on the social standing of women and maintained a close relationship of their organization to the state polity. We view this belief and this relationship as a model valid for a wide range of other women's organizations in that period. We consider these links the most important factor in determining the feminist organizations' relation to the movement of modern architecture.We follow the interaction of architecture and feminism in three chapters. The common denominator is the position of these two movements to modernization processes that were taking place in the nation state, in particular to the advent of the theories of scientific management. This main topic also determines the time frame of the text, beginning with formulating of social ethos in the...Institute of Art HistoryÚstav pro dějiny uměníFilozofická fakultaFaculty of Art