Diplomová práce se věnuje přípravné fázi i vlastnímu průběhu Páté křížové výpravy, tj. etapou od roku 1213, kdy byla výprava vyhlášena papežem Inocencem III., až po rok 1221. Zkoumá způsob náboru křižáků i postoje oficiálních představitelů církevních struktur při vedení výpravy vůči představitelům světské moci. Jejich jednání pak konfrontuje s působením dalších aktérů - z křesťanské perspektivy především s aktivitami Františka s Assisi. Práce se rovněž pokouší zhodnotit případný přínos Františkova působení pro ideu křižáckého hnutí i pro řád minoritů včetně muslimského náhledu na jeho činnost a kázání. V epilogu je přiblížena křížová výprava Fridricha II. a její návaznost na Pátou křížovou výpravu. V závěru jsou zhodnoceny výsledky a dopady...