Historicism in Prague sacral architecture around the year 1600

(česky) Práce snaží se na řadě vybraných příkladů, uvedených z širšího evropského kontextu, přes konkrétní úlohy české architektury, po výčet stavební činnosti v tehdejší Praze, obecnějších i specifických rysech církevních staveb raného novověku, vykreslit celkový obraz a vystihnout charakter tehdejší architektonické produkce, vázané s historizujícími projevy. Tyto historismy, navazují přímo na pozdní gotiku, z níž integrálně vychází, a projevují se pak kontinuálně, coby zvláštní stylový modus, zastupovaný především konzervovanými gotickými formami v prostoru s liturgickou funkcí, vedle obecně převládajícího slohu (renesance, manýrismu, baroka), až do 18. stol. Je proto sledován již moment a způsob přijímání renesance v zaalpí, s nímž souvisí vyhraňování výrazu sakrální architektury. Dále jsou probírány jednotlivé možnosti jejich ideového opodstatnění i výtvarného pojetí. Nakonec je učiněn pokus ozřejmit jejich vztah k manýrismu, v jehož kontextu dochází ke kvantitativnímu i kvalitativnímu vzestupu historizujících, především právě gotizujících projevů. Tuzemské stavby, sledované zhruba od poloviny 16. stol. do počátku třicetileté války, jsou rozděleny ve třech skupinách, zastupujících základní stavební úkoly tehdejší sakrální architektury: farní kostely, hřbitovní kostely a zámecké kaple. Další...(in English): This essay tries to, on numerous selected examples, introducted from a wider European context, through specific tasks of Czech architecture to a list of building activity in Prague, general and specific features of religious buildings of the early modern period, depict the overall image and grasp the character of period architectural production, tied with displays of historicism. Historisms follow directly the late Gothic, from which these integrally emerge, and then appear continuously, as a specific stylish modus, represented chiefly by conserved Gothic forms in premises with liturgical function, parallelly to generally prevalent style (Renaissance, Mannerism, Baroque), up to the 18th century. Therefore, yet a moment and a manner of reception of the Reneaissance behind the Alps, with which relates affirmation of character of sacred architecture is observed. Further are discussed particular potentialities of their ideological substantiation and artistic conception. Finally an attempt is made to elucidate their relation with Mannerism, in which context quantitative and qualitative rise of historicism occured, especially the gothicizing. Domestic buildings, observed circa from the half of 16th ct. to the beginning of the Thirty Years' War, are divided in three groups representing basic...Institute of Art HistoryÚstav pro dějiny uměníFilozofická fakultaFaculty of Art