Tato práce představuje čtyři hlavní antické koncepce nauky o duši. Nejstarší z uvedených koncepcí vychází z _řecké mytologie, a jejím nejdůležitějším zdrojem jsou Homérovy hrdinské eposy Ílias a Odyssea. Základem tohoto "mytologického" pojetí nauky o duši je víra v existenci podsvětí, místa, kam odcházejí duše zemřelých, a otázka, jakým způsobem v tomto podsvětí duše žijí, nebo_ jejich nesmrtelnost je samozřejmostí. Přechodem od tohoto mytologického pojetí k filosofickému je koncepce Empedoklova. Empedoklés ve své nauce o duši přebírá starší představy o její nesmrtelnosti, vkládá však do ní vlastní koncepci kosmogonickou, a zasazuje ji tak do zcela nového, filosofického kontextu. Třetí uvedenou koncepcí je teorie Platónova, jejíž význam nes...