Eurozone analysis in view of Optimum currency area theory from 2000 to 2018

Práce se zabývá analýzou eurozóny a Maastrichtských kritérií podle teorie optimální měnové oblasti. Jsou zde také nastíněny největší problémy na cestě k lepšímu fungování eurozóny a také možné scénáře budoucího vývoje v eurozóně.Hlavním zjištěním práce je, že eurozóna ani po téměř dvou desetiletích fungování není optimální měnovou oblastí. Zároveň však eurozóna splňuje či se splnění těsně blíží většinu kritérií teorie optimální měnové oblasti. Největším problémem je neexistence fiskálního mechanismu a vysoká diverzita členských států v kulturní a sociální sféře.Nastavení Maastrichtských kritérií pro přístup nového členského státu do eurozóny je z velké části správné. Změnou vedoucí k dalšímu zlepšení by bylo uvolnění inflačního kritéria a zavedení nového kritéria založeného na vysokém podílu vzájemného obchodu mezi eurozónou a kandidátským státem.The thesis deals with the analysis of the eurozone and the Maastricht criteria according to the optimum currency area theory. It also outlines the biggest problems on the way to a better functioning of the eurozone, as well as possible scenarios for future development in the eurozone.The main finding of the work is that the eurozone is not an optimal currency area even after almost two decades of operation. However, the euro area fulfills, or is close to fulfill, most of the optimum currency area criteria. The biggest problem is non-existence of a fiscal mechanism, and the high diversity of member states in the cultural and social way.The setting of the Maastricht criteria for the accession of a new member state to the eurozone is predominantly correct. Change leading to further improvement would be the inflation criterion relaxation, and the introduction of a new criterion based on a high share of mutual trade between the eurozone and the candidate state