Zur Frage der Landwirtschaft und Nahrungsmittelproduktion mittelalterlicher Bergbau‑kommunitäten

Předmětem studie je otázka obživy a vlastní zemědělské produkce středověkých hornických komunit. Informace o chovu dobytka a spotřebě potravin obsahují báňské zákoníky a další právní prameny 13. a 14. století. Cenné poznatky v podobě archeobotanických a archeozoologických dat přinášejí v posledních letech archeologické výzkumy zaniklých hornických osad na přemyslovském území. Při komplexním přístupu si lze přinejmenším položit otázku, zda byl z hlediska spotřeby potravin režim jejich hospodářství zcela pasivní, konzumní, a tedy plně závislý na okolní zemědělské produkční sféře, či zda měl charakter subsistenčního hospodaření. Autoři se pozastaví i nad doloženým zvířectvem v hornických osadách z hlediska produkce potravin vs. účelového chovu tahounů pro práci v dolech, v úpravnách a v dopravě.This study focuses on the issue of subsistence and farming production in medieval mining communities. Information about the breeding of cattle and food consumption can be found in mining codes of law and other legal sources from the 13th and 14th centuries. In recent years, valuable information in the form of archaeobotanical and archaeozoological data has been provided by archaeological research into deserted mining settlements on a territory owned by tbe Premyslid dynasty. With this comprehensive approach, we can ask whether the form of their agriculture was completely passive and consumerist in regard to food consumption, and thus fully dependent on nearby production areas, or whether it had the character of self-subsistent economy. The authors also discuss animals associated with mining settlements from the perspective of food production vs. breeding horses for work in the mines and cleaning shops and for transport