Palaeoecological record of medieval and modern settlement in alluvial sediments at the boundary between the Jevišovice Upland and the Dyje-Svratka Valley

Ze sedimentárních výplní v nivách Únanovky a Jevišovky byly za účelem výzkumu vývoje krajiny ve středověku a novověku odebrány vzorky pro makrozbytkovou, palynologickou a malakozoologickou analýzu. Profil Jevišovka podle získaných dat odráží vývoj od vrcholného středověku do novověku. Profil Únanovka 3 se vztahuje pouze k novověku, a to od 17. století. Z písemných a archeologických pramenů bylo zjištěno, že na přelomu raného a vrcholného středověku dochází v regionu ke stabilizaci sídelní struktury, která přetrvává do současnosti. Sedimenty vrcholného středověku ve vrtu Jevišovka obsahují velké množství makrozbytků z různých ekologických skupin, dřeviny a lesní druhy se vyskytují minimálně. Ve vrstvě datované do 14. století se vyskytla pohanka obecná. Ve vyšších vrstvách převažují ruderální a segetální druhy rostlin s mokřadními a vodními taxony, dřeviny mizí. Poslední fáze z 18.–19. století obsahuje makrozbytky všech ekologických skupin a také dřeviny, mezi nimi jehlice smrku ztepilého, jako důsledek lesního hospodářství, a pěstované druhy tabák virginský a mák. Pylový záznam ve svrchní části profilu Jevišovka, která je zřejmě z 18. století až současnosti, indikuje silně ruderalizovanou vegetaci v intravilánu vesnice. V případě vrtu Únanovka 3 se nejnižší vrstvy datované do 17. století vyznačují přítomností druhů křovin a lesních lemů rostoucích v okolí vodních toků a ruderálních stanovišť. Palynologicky byl ve vrtu Únanovka 3 zachycen nárůst borovice jako důsledek moderního lesnického hospodaření v nejmladším období. Zbytky plžů z profilu Únanovka 3 vypovídají ve spodní fázi (17. století) o prosvětlování prostředí. Střední část profilu obsahuje spíše fragmentární materiál, ve svrchní části profilu se objevují opět vodní a vlhkomilní měkkýši.To explore the evolution of landscape in the Middle Ages and Modern Times, samples were taken from sedimentary infills in floodplains of the Únanovka and Jevišovka streams for the purpose of macroremains, palynological and malacozoological analyses. According to the data obtained, the Jevišovka section reflects the development from the High Middle Ages to the Modern Times. The Únanovka 3 section is only related to Modern Times, namely to the time span from the 17th century onward. From literary and archaeological sources it was found out that settlement structure in the region became stabilised at the turn between the Early and High Middle Ages, and this condition lasts until today. High medieval sediments in the Jevišovka borehole contain a large volume of macroremains from various ecological groups; woody species and forest plants occur sporadically. The 14th century layer contained buckwheat. Higher situated layers are dominated by ruderal and segetal plant species with wetland and water taxa; woody plants disappear. The last phase from the 18th – 19th centuries contains macroremains of all ecological groups as well as woody plants, among them Norway spruce needles as an effect of forestry, and cultivated species such as tobacco and poppy. The pollen record in the uppermost part of the Jevišovka section, which probably comes from the 18th century to the present, indicates strongly ruderalised vegetation in the built-up area of the village. In the Únanovka 3 borehole, the lowermost layers dated to the 17th century are characterised by the presence of shrubs and species of forest margins growing in the neighbourhood of watercourses and ruderal stands. Palynologically seen, the Únanovka 3 borehole exhibited an increase in pine trees as a result of modern forestry in the most recent period. Snail remains in the bottom part (17th century) of the Únanovka 3 section give evidence of loosening of the vegetation cover. The central part of the section rather contains fragmentary material, in the upper part of the section again appear hydrophilic and water molluscs