Dispoziční pravomoc zaměstnavatele

Dispoziční pravomoc zaměstnavatele patří k ústřednímu atributu postavení zaměstnavatele, který mu umožňuje řídit práci zaměstnance, organizovat činnost a dosahovat zamýšlených podnikatelských cílů. Rozsah dispoziční pravomoci není vždy stejný. Souvisí s charakterem zaměstnavatele (soukromí vs. veřejný sektor), s kategoriemi dotčených zaměstnanců (mladiství, ženy, osoby pečující o malé děti) a je proměnlivý v čase. Vymezení základního rozsahu dispoziční pravomoci souvisí s obsahem pracovní smlouvy a formulací obligatorních a fakultativních náležitostí. Odvíjí se proto od autonomie vůle stran. Předložený text pojednává o dispoziční pravomoci, jejím určení, limitech a předkládá některá řešení k praktickým otázkám.Dispositional competence represents a crucial attribute of the employer’s position. This competence allows the employer to manage the employees’ work, organize their activity and achieve his intended business goals. The range of the dispositional competence is not always the same. It is connected with the nature of the employer (private vs. public sector), categories of the respective employees (minors, women, and caregivers of young children) and it differs in time. Definition of the fundamental range of the dispositional competence relates to the content of the employment contract and formulation of obligatory and facultative terms thereof. It is therefore based on the autonomy of the parties' will. The presented text deals with the dispositional competence, its determination, the limits, and it also presents some solutions to practical questions