Nutritional composition of different type of milk

Cílem této bakalářské práce bylo porovnání vybraných metod úpravy mléka pro prvkovou analýzu technikou ICP-OES. Pro validaci metody byl použit certifikovaný referenční materiál ERM®-BD150, který byl upravován pomocí mineralizace, přídavku činidel a pomocí disperze. Nejvyšší výtěžnost vápníku při validaci byla stanovena na 90,6 ± 8,6 % při přídavku činidla Triton X-100. Při analýze draslíku byla stanovena nejvyšší výtěžnost 89,5 ± 5,2 % mokrým rozkladem. Nejvyšší výtěžnost hořčíku byla stanovena na 120,1 ± 1,1 % po mikrovlnném rozkladu. Nejvyšší výtěžnost sodíku byla stanovena na 104,4 ± 4,8 % pomocí mokrého rozkladu a nejvyšší výtěžnost fosforu byla stanovena na 98,6 ± 4,5 % prostým ředěním. Na základě výsledků validace byly vybrány vhodné metody pro analýzu reálných vzorků mléka (mokrý rozklad, kyselá disperze, přídavek činidla Triton X-100). Pro analýzu byly použity vzorky čerstvého kravského, kozího a ovčího mléka z domácího chovu. V kozím mléce byly stanoveny nejvyšší koncentrace většiny prvků, a to konkrétně vápníku na 1 733 ± 126 mg.kg-1, draslíku na 1 840 ± 39 mg.kg-1, hořčíku na 252 ± 77 mg.kg-1, mědi na 1,41 ± 0,56 mg.kg-1, manganu na 0,54 ± 0,26 mg.kg-1 a zinku na 7,98 ± 1,33 mg.kg-1. V ovčím mléce byly stanoveny nejvyšší koncentrace sodíku na 515 ± 90 mg.kg-1, fosforu na 1 440 ± 100 mg.kg-1 a zinku na 7,98 ± 1,33 mg.kg-1. V kravském mléce bylo stanoveno nejvíce železa a to 5,27 ± 1,59 mg.kg-1. Pro analýzu ICP-OES se jeví jako nejlepší metoda úpravy vzorku použití kyselé disperze, jelikož koncentrace naměřených prvků byly nejvyšší. Spolehlivě však byly naměřeny pouze makroprvky a zinek a pro stanovení dalších biogenních prvků by bylo vhodnější zvolit citlivější techniku nebo prekoncentraci analytu ve vzorku.The aim of this bachelor’s thesis was to compare selected methods of milk treatment for elementary analysis using the ICP-OES technique. Certified reference material ERM®-BD150 was used to validate the method, which was treated by mineralization, the addition of reagents and dispersion. The highest calcium yield during validation was determined to be 90,6 ± 8,6 % with the addition of Triton X-100 reagent. In the potassium analysis, the highest yield was determined to be 89,5 ± 5,2 % by wet decomposition. The highest yield of magnesium was determined to be 120,1 ± 1,1 % after microwave decomposition. Furthermore, the highest yield of sodium was determined to be 104,4 ± 4,8 % by wet decomposition and the highest yield of phosphorus was determined to be 98,6 ± 4,5 %. Based on the validation results, suitable methods were selected for the analysis of real milk samples (wet decomposition, acid dispersion, addition of Triton X-100 reagent). Samples of fresh cow's, goat's and sheep's milk from domestic breeding were used for the analysis. The highest concentrations of most elements were determined in goat 's milk, namely calcium to 1 733 ± 126 mg.kg-1, potassium to 1 840 ± 39 mg.kg-1, magnesium to 252 ± 77 mg.kg-1, copper to 1,41 ± 0,56 mg.kg-1, manganese to 0,54 ± 0,26 mg.kg-1 and zinc to 7,98 ± 1,33 mg.kg-1. The highest concentrations of sodium in sheep's milk were set at 515 ± 90 mg.kg-1, phosphorus at 1 440 ± 100 mg.kg-1 and zinc at 7,98 ± 1,33 mg.kg-1. The most iron was found in cow's milk, namely 5,27 ± 1,59 mg.kg-1. For ICP-OES analysis, the use of an acid dispersion appears to be the best method of sample preparation, as the concentrations of the measured elements were the highest. However, only macroelements and zinc were measured reliably. For the determination of other biogenic elements, it would be more appropriate to choose a more sensitive technique or preconcentration of the analyte in the sample.